Milé děti, vzpomínáte si na broučka Nikyho? Byl to malý brouček, který byl velmi zvědavý a toužil po dobrodružství. Měl plán vyšplhat na vrchol slunečnice.
Pokračovat ve čtení →Dobrodružství broučka Nikyho – odvaha
Hmyzí pohádky
Vítejte ve fascinujícím světě hmyzích pohádek, kde se malí tvorové stávají velkými hrdiny. Zažívají neuvěřitelná dobrodružství a učí se od sebe navzájem. Každý hmyzí hrdina přináší do příběhu své jedinečné schopnosti, inspiruje děti k odvaze a ukazuje, že velikost není rozhodující pro to, aby mohly dělat velké věci. Nechejte se unést do světa, kde každý list je novým dobrodružstvím.
Dobrodružství broučka Nikyho
V zelené zahradě plné nejen květin, ale i všelijakého hmyzu žil malý brouček jménem Niky. Byl to malý brouček s lesklými křídly a hnědým tělíčkem.
Pokračovat ve čtení →Šneček Neček
Byl jednou jeden šneček, který se jmenoval Neček. Tento malý šnek žil pod malinovým keřem v listnatém lese, kde si spokojeně nažíval ve svém maličkém domku, který na sobě nosil. Jak víme, šneci mají na zádech ulitu, která slouží jako jejich domeček a zároveň i jako skrýš před okolním světem.
Pokračovat ve čtení →Beruška Bětka a její nová dobrodružství
Milé děti, určitě si vzpomínáte na berušku Bětku, jejíž velký sen byl plout po řece a poznávat nový svět plný dobrodružství. A berušce Bětce, která žila ve svém krásném drobném domečku pod starou jabloní, se to skutečně podařilo! Její sen se splnil! A dnes se dozvíme, jak příběh o berušce Bětce pokračoval.
Pokračovat ve čtení →Motýlek Milánek, který zachránil holčičku
Byl krásný letní den. Sluníčko se na nás usmívalo z bledě modré oblohy, kde nebylo ani mráčku. Byl to den jako stvořený pro výlety a nová dobrodružství. A věděl to i Milánek. Milánek byl motýlek s modro-fialovými křidélky.
Pokračovat ve čtení →Beruška Bětka se plaví
Pod lesem byla velká louka, na které kvetla stará jabloň. A právě na této staré jabloni bydlela beruška Bětka. Měla rudá záda, která byla posetá drobnými černými tečkami.
Pokračovat ve čtení →Včelka Johanka a bublinka
Na louce plné fialových kvítků bydlela v malém domečku z květin malá včelka jménem Johanka. Byla to velmi usilovná a šikovná včelka.
Pokračovat ve čtení →O pavoukovi, kterého se každý jenom bál
Byl jednou jeden pavouk, jmenoval se Tonda, a toho pavoučka nikdo neměl rád. Každý ho jen pronásledoval koštětem nebo pánvičkou, každý ho vyháněl a vyhazoval ven, ať už přišel kamkoli. A přitom si pavouk Tonda chtěl jen uplést pavučinu někde v tichém vlhkém koutku místnosti a ulovit si pár dobrých mušek ke snídani. Každý jeho den byl skoro stejný. Prolezl několika zdmi, potrubím a našel nový obývák nebo pokojíček, zkusil se uhnízdit někde v růžku, kde si ho nikdo nevšimne, a za chvíli už ho zase hnali ven, sotva že stačil utéct, aby ho někdo nezašlápl.
Pokračovat ve čtení →Mraveneček, který se ztratil v lese
V mraveništi v lese měli dnes všichni napilno. Mravenčí královna čekala návštěvu a její pilné dělnice sháněly pohoštění. Mezi nimi se snažil pomáhat malý mraveneček Tonda.
Pokračovat ve čtení →O hladovém pavoučku Edovi
Jednou se mi zdál škaredý sen o tom, jak jsem se chytla do pavučiny a nemohla jsem se z ní dostat ven. Od té doby se jich bojím. V přírodě mi tak moc nevadí, tam se jim vyhnu. Horší je to na dětském hřišti. Pokaždé nějakou objevím na skluzavce, houpačce nebo v dřevěném domečku. Co kdybych se do nich chytla jako v tom snu? Brr.
Pokračovat ve čtení →Jak se včelka Mája učila létat
Na jedné z mnoha a mnoha rozkvetlých lučních pastvin stál pod stromem velký úl, ve kterém žila včelí královna společně s ostatními – dělnicemi a trubci. Této královně se uprostřed jednoho jarního dne narodila dcera, jenž pojmenovala jménem „Mája“. Mája byla malá neposedná včelka a často se vídala se svým kamarádem Vilíkem, který byl také včela.
Pokračovat ve čtení →Jak Brouček pomáhal Berušce
Brouček se šel koupat. Ale ne do potoka. Dole na palouku byla vysoká tráva a rosa na ní jako granáty. Brouček se rozběhl a hop do trávy a jak byl dlouhý a široký, házel sebou, až se tráva prohýbala. Pak vylezl, rozběhl se a zas hop do rosy, až to kolem stříkalo. A když se už dost vykoupal, vyskočil si na větvičku, rosu ze sebe setřepal a frr rovnou čarou pod dub ke kmotřičce.
Pokračovat ve čtení →Vítejte u Broučka v chaloupce pod jalovcem
Slunko bylo u samého západu, a svatojanští broučci vstávali. Maminka už byla v kuchyni a vařila snídani. Tatínek už také nespal. Ležel ještě v posteli a hezky si hověl. Brouček pak přelezl ze své postýlky na maminčinu, tam se to pěkněji spalo, lehl si pěkně na zádečka, zdvihl všecky nožičky do povětří a počal se houpat: houp, houp, houpy, houp. Ale najednou se to jaksi trochu moc rozhouplo, houpy, houp a už ležel Brouček na zemi a křičel, co mu jen hrdlo stačilo.
Pokračovat ve čtení →Housenka Píďa a víla Malvína
Na rozlehlém poli nedaleko lesa, žila zelená housenka, které nikdo neřekl jinak než Píďa. Ta zde byla velice šťastná, protože tu měla celé pole se zelím, na němž si každý den velmi pochutnávala. Bydleli tu s ní i její kamarádi a také rodina.
Pokračovat ve čtení →O berušce Karolínce
Tak jako každé ráno beruška Karolínka vstala z postele a hned si to zamířila k zrcadlu. Pokaždé se nemohla dočkat, až se na sebe podívá a pomyslí si, jak je krásná.
Pokračovat ve čtení →