O zlaté rybce

Na jednom opuštěném ostrově uprostřed moře žil jeden chudý rybář se svojí ženou. Bydleli v chaloupce, která byli již velmi stará. Každý den brzy ráno rybář vyplouval na moře ve své malé loďce, aby nachytal nějaké ryby k obědu.

Byl krásný slunečný den a na nebi nebyl ani jeden mráček. Rybář hodil sítě do moře a trpělivě vyčkával, když najednou ho oslepila záře, která vycházela z jeho sítě. Rybář síť vytáhl a spatřil malou zlatou rybku.

„Když mě pustíš zpátky do moře, splním ti tři přání,“ řekla mu rybka.

Rybář byl skromný a rybu pustil, aniž by vyslovil nějaké přání a šel domů. Když vyprávěl ženě, co se mu toho dne u moře stalo, ta mu vyhubovala a nařídila mu, aby šel zpět k moři a přál si od zlaté rybky krásné šaty.

„Pokud je nezískáš, domů nechoď,“ křičela na něho.

Rybář se pomalým krokem vracel k moři, kde volal na zlatou rybku. Za chvíli ho oslnila velká zlatá záře a on v tu chvíli věděl, že je to ona – zlatá rybka.

„Co potřebuješ, rybáři?“ zeptala se ho.

Rybář jí sdělil, že si přeje nové šaty pro svoji ženu. Rybka rybářovi řekla, že má jít domů a tam už najde svoji ženu v nových šatech. Rybář poděkoval a chvátal domů, kde už žena tančila v nových šatech.

„Vrať se za tou rybou a přej si šperky, aby mě zdobily společně s těmito šaty“ křičela na něj ke dveřím.

Rybář se se sklopenou hlavou vydal opět za rybkou a požádal ji o mnoho šperků pro svoji ženu. Když se vrátil domů, jeho ženu zdobilo mnoho šperků ze zlata. Avšak to jeho ženě stále nestačilo a přála si velký palác. S tímto poslala opět rybáře k moři za zlatou rybkou.

„Toto je tvé poslední přání, rybáři,“ sdělila mu zlatá rybka, když na zavolání připlula k rybáři. Když šel domů, už z dálky jeho zrak upoutal palác, který byl teď jeho domovem. Avšak jeho žena si myslela, že rybka splní každé přání. I přesto, že jí rybář mnohokrát vysvětlil, že mohl mít jen tři přání, žena ho poslala za rybkou s dalším přáním – chtěla být královna.

Rybář se vydal za rybkou a ta ho vyslechla, avšak beze slova odplula zpět do hlubokého moře. Když se muž vracel domů, spatřil svoji starou chalupu a svoji ženu, která plakala.

„Chtěla jsi vše a teď nemáš nic!“ řekl jí rybář, který byl moc rád, že má zpět svou starou chaloupku, kterou měl rád a opět chodíval na ryby, avšak už nikdy víc zlatou rybku nespatřil.