Milé děti, určitě si vzpomínáte na příběh o tygříkovi, který přišel až z daleké země, kde ho lidé zachránili. Tygr Kyra byl maličký, žádnou rodinu neměl, a právě proto putoval do maličké zoo, která se nacházela na kraji městečka.
Tygřík Kyra se však stále velmi všeho bál. Lidé v zoo byli přátelští a zvířátka v zoo ho měla ráda a snažila se tygříka rozveselit, nicméně ten se stále schovával pod stromečkem ve svém výběhu. Všichni se mu snažili vysvětlit, aby se tolik nebál a nechal děti, aby si ho oblíbily.
A dnes se dozvíme, jestli se nový člen zoo osmělil a jak pokračoval jeho život v novém domově.
Byl krásný slunečný víkend a jako každý pěkný víkend, zoologická zahrada se naplnila zvědavými dětmi, které se přišly podívat se svými rodiči na zvířátka v zoo. Malí tučňáci se předváděli ve vodě, kde vesele vyskakovali a plavali, šplouchali vodu na dětičky, kterým se to moc líbilo. Velký slon Dumby vesele papal jablíčka, které mu podávaly děti, a opičky vesele skákaly z větve na větvičku. Dětem se zvířátka velmi líbila. Jen malý nový člen zoo, tygřík Kyra, se stále všeho bál. Děti ho neviděly, protože byl schován pod stromečkem ve svém výběhu. Až na jednu malou holčičku.
„Hele, mami, tygřík!“ přiběhla k výběhu tygra malá zvědavá holčička, která se přišla podívat na nového člena zoo. Byl sice schoulený, ale konečně si ho někdo všiml! Tygřík se nesměle podíval na holčičku, opatrně se postavil na malé tlapky a přišel blíže ke sklu, které je rozdělovalo. Poprvé se osmělil!
„Ten je ale krásný! Podívej, jaké má pruhy, a podívej, jak je maličký!“ řekla malá zvídavá holčička. Tygřík nesměle pohlédl na holčičku a pomaloučku popošel blíž. Podíval se na holčičku přes sklo. Ta se však stále mile usmívala a mávala na malého tygra. Tygřík nechápal, co to je, ale cítil něco zvláštního. Cítil jakési chvění v bříšku.
„To, co právě cítíš, je láska, kterou nám děti dávají každý den, když se na nás přijdou podívat!“ řekl mu jeho soused lev Hřívák. Malý tygřík se nesměle usmál na holčičku. Chtěl jí něco předvést! Přetočil se na záda, nesměle zavrčel a začal se točit ze strany na stranu. Holčičce se to moc líbilo. Potom přišly další a další děti a tygřík měl stále ten hřejivý pocit lásky v bříšku. Dětem se líbil! Měly ho rády! Konečně ho měl někdo rád! Vesele se jim předváděl. Lev Hřívák byl na malého tygříka pyšný, že se konečně osmělil.
Další den se tygřík velmi těšil. Těšil se na nové děti, které se na něj přišly podívat. Konečně se osmělil a spřátelil se se zvířátky v zoo. Konečně cítil, že někam patří.
Je to moc dobra pohádka uspala mi sestru
Dobrý den, pohádka není špatná, jen mi přijde zbytečné mít ke konci v každé větě slovo osmělil. Pěkné svátky všem…
Špatně se čte. Samé byl sám schouleny. Schouleny. Konečně ho měl někdo rád? Vždyť ho měli rádi skoro všichni jen co přišel do Zoo ,kde byl schouleny. Jinak jako dobrý,.
Jedním slovem nádhera . Děkujeme ❤️
Je to moc hezká pohádka
uspava mi to moji zeny super pohadka
za me je to k nicemu
uspava mi to moji zenu je to uplne suprova pohadka miluji to ale svoji zenu vic
Naše oblíbená, dcera u ní krásně usne a já také 😅