Zvířátka v ZOO

Byla jednou jedna krásná zoologická zahrada plná zvířátek, která se rozprostírala na konci městečka. Do zoologické zahrady chodily děti s rodiči z celého kraje, aby se podívaly na krásná zvířátka z různých koutů naší zeměkoule.

V maličké městské zoo šlo projít uličkami a natrefit na krásného šedého afrického sloníka Dumbyho, veselé tučňáky z Antarktidy a také na velkou žirafu s dlouhým krkem, která žila ve výběhu se svým malým hravým mláďátkem. Také tam žil statný král džungle, a to lvíčka Hříváka, ale i tajemné krokodýly či spoustu veselých opiček, které nejvíce milovaly skákání po stromečcích a papání banánků.

V zoo bylo mnoho dalších jiných zvířátek, která se každý den těšila na děti, které je přijdou navštívit. Ovšem jeden slunečný květnový den v zoo byl trošku jiný než ty ostatní. Ke zvířátkům do zoo přibyl nový člen, a to malý tygřík Kyra, jehož dobří lidé zachránili z Asie, kde neměl rodinu a bojoval o svůj život.

Malý tygřík Kyra se však velmi bál lidí i ostatních zvířat, byl plachý a nikoho neznal. Pracovníci v zoo pomalu vyndali malého tygra a dali mu jíst a pít. Byli ovšem velmi opatrní a malému tygříkovi připravili pěkný nový domov – velký výběh, místečko, kde měl žít a kde se na něj mohou dívat zvědavé dětičky z celého kraje. Milá paní v zoo pomaličku dala Kyru do výběhu a pěkně ho pohladila po krásné srsti. Tygřík si však na svůj nový domov stále nedokázal zvyknout. Lidí a zvířátek se bál a stále se schovával pod stromečkem ve svém výběhu. Vedle malého tygra bydlel jeho soused, velký statečný lev Hřívák.

„Ahoj, já jsem lev Hřívák, nemusíš se mě bát,“ řekl lev malému tygrovi, který se stále schovával schoulený pod stromečkem ve svém výběhu.

 „Já se bojím, nikoho tu neznám,“ řekl malý tygřík lvovi, který na něj hleděl ze svého výběhu hned vedle. Lev Hřívák mu pak vysvětlil, že se nemá čeho bát, lidé tady jsou dobří a že všechna zvířátka budou jeho kamarádi. Tygřík se však bál, protože rodinu nikdy neměl. Lev Hřívák přišel blíže k malému tygrovi, upravil si svou velkou zlatou hřívu a řekl tygříkovi, že všichni lidé, co jsou tady, jsou přátelští. Jak dny ubíhaly, malý tygřík se stále schovával pod svým stromečkem, sotva něco snědl, protože se stále velmi bál. Lvíček Hřívák spolu s ostatními zvířátky v zoo se ho každý den snažili přesvědčit, ať se trošku osmělí, snažili se ho rozveselit, avšak Kyra měl velký strach.

A jak se tygříkovi líbil pobyt v zoo? Osmělil se trošku, nebo se pořád moc bál? To se, moje milé děti, dozvíte v další části.