V jednom temném bukovém lese poblíž vesničky Dalskabáty se nacházelo již téměř rozpadlé stavení. Dříve to bývala snad hájenka. Dnes už ji ale nikdo neobýval, snad kvůli tomu, že v ní podle zdejších obyvatel straší.
Je tomu již dávno, co do toho rozpadlého stavení sám Lucifer poslal nejstaršího čerta z pekla. Jmenoval se Trepifajksl a v pekle žil déle jak 700 let. Ve stavení dříve bydlel i společně s lidmi, kdy se skrýval na půdě v kupě sena. A pravidelně o půlnoci se vydával strašit dolů do stavení a někdy také do lesa. Přivolával hromy a blesky, tu a tam strhl neuvěřitelný rámus, anebo běhal okolo chalupy jako tornádo.
Netrvalo to dlouho a Trepifajksl neměl koho strašit. Všichni ze stavení utíkali, co jim nohy stačili. Každý se tomu místu vyhýbal velkým obloukem. Všichni si šuškali, že ve staré hájence v dubovém lese straší. Avšak Trepifajksl už nestrašil déle jak rok. Měl sice obavy, že sám Lucifer na to přijde a bude zle. Ale jak roky běžely, žádná kontrola za Trepifajkslem nezavítala. Zřejmě na něj v pekle zapomněli.
Když uplynulo dalších 10 let, rozhodl se, že začne alespoň trošku pracovat, i když mu vždy práce smrděla. Jednoho dne si řekl, že opraví stará kamna, aby měl v chalupě stejně teplo, jako míval v pekle. Kamna opravil a dokonce začal chodit i na dříví do lesa. Potom si mohl celé dny velebit na teplé peci, jako to dělával líný Honza v pohádkách.
Byl letní podvečer a venku se strhnul ukrutný liják, začaly padat kroupy a burácelo. „Ťuk, ťuk, ťuk,“ zaslechl Trepifajksl. „Už si pro mě jdou z pekla,“ pomyslel si nejdříve. Avšak když otevřel dveře, zjistil, že tam stojí na kost promoklá stará bába, která se chce schovat před deštěm.
Když se ale pustila do řeči s čertem, dozvěděla se, že zde nikdo nebydlí, a proto se rozhodla, že se sem ihned nastěhuje.
Bába se začala zabydlovat. Ačkoliv se Trepifajksl bránil a strašil bábu, nedokázal jí to vymluvit. Jakmile bába začala čertovi i vařit, oblíbil si ji. Velice mu zachutnala její koprová omáčka a začal jí se vším pomáhat. V létě spolu chodili sbírat houby i bylinky, povídali si spolu.
Bábě se nelíbilo Trepifajsklovo jméno, a proto mu začala říkat Mates. Jakmile byla s Matesem opravdová kamarádka, začala ho oblékat jako člověka. Nikdo by nepoznal, že se pod oblečením skrývá ocas či rohy.
Jednou v noci, když už to nikdo nečekal, pro Matese přišel sám Lucifer a vzal ho do pekla k soudu. Tam jím každý opovrhoval. Nikdo nedokázal pochopit, jak jej mohla ta stará bába polidštit. Čerti odhlasovali, že Mates již nebude patřit mezi čerty a pekelné brány se mu na vždy zavřou.
Mates přišel domů a ihned všechno vyprávěl bábě. Oba byli spokojení a šťastně spolu žili několik dalších let.
