Za sedmero horami a sedmero dolinami bylo jednou jedno obrovské království. Ale navzdory všemu bohatství, které měli, život na hradě byl smutný a pochmurný, protože království bylo zakleté. Proklela ho zlá čarodějka, která začarovala Vánoce, tak aby byly bez sněhu. Rozzlobilo ji, že jako jediná nebyla pozvána na narození královy dcery Magdaleny.
Pole a cesty každý rok plné dětí skotačících ve sněhu se změnily na studené, prázdné a tmavé ulice plné vody a bahna.
Malá princezna znala tu bílou hedvábnou peřinku jen z vyprávění svých rodičů, ovšem velmi toužila zažít, jak jí maličká studená vločka taje na její jemné ručce.
Čím byla starší, tím byla více a více odhodlána přijít na způsob, jak kletbu zrušit.
Jednoho večera, den před Magdaleninými patnáctými narozeninami, když se slunce sklánělo k zemi, popošla k oknu a představovala si, jak jsou okolní kopce posypané jemným chmýřím. Vítr odnáší sněhové chomáče dále za obzor.
Najednou se jí zdálo, že viděla malé třpytící se světýlko, které k ní promluvilo. Byla to maličká sněhová vločka, která se nenápadně vykradla z nebe, aby pomohla princezně zlomit kletbu.
Poradila jí, ať v hlubokém lese navštíví zlou čarodějnici. Odvážná Magdalenka neváhala a rovnou se vydala na cestu.
Po dlouhém bloudění v lese narazila na starý dřevěný, ale zato strašidelný domek, ve kterém se svítilo. Navzdory strachu princezna posbírala odvahu a zaklepala na dveře. Vrzání dveří napovědělo, že může vstoupit dovnitř.
U ohně spatřila sedět čarodějnici. Řekla, že ji očekávala a věděla, že přijde. Princezna se jí pokorně omluvila za to, jak se v minulosti zachovali její rodiče. A tak si začaly povídat, přičemž jí Magdalena vyprávěla o svých dětských zážitcích a šibalských kouscích, které ji provázely během dětství.
Náhle princezna dostala nápad. Pozvala čarodějnici na oslavu svých patnáctých narozenin a na znamení úcty ji posadí vedle sebe do čela stolu.
Čarodějnice řekla, že si to ještě rozmyslí a včas se dozví odpověď. Avšak Magdalenka koutkem oka zahlédla nenápadný, ale za to hřejivý úsměv, který však trval jen chviličku. Magdalena nadšeně souhlasila a vrátila se domů.
Ráno, když princezna otevřela oči, slyšela zpoza oken radostné výskání dětí. Vyskočila z postele, přiběhla k oknu a nevěřila vlastním očím. Zářivě bílá sněhová peřina se odrážela od sluníčka do všech oken v království. A tak se ukázalo, že čarodějka nakonec královským rodičům odpustila, přijala pozvání a zrušila kletbu.
