V jednom rybníce žily žáby. Měly se tam velmi dobře, nic jim nescházelo, a tak se začaly nudit a vymýšlet různé nesmysly. Tu je napadlo, že by měly mít krále. Ihned začaly hlasitě kvákat, aby přivolaly pozornost boha Dia.
Zeus uslyšel hlasité kvákání, rozhrnul mraky a podíval se na rybníček. Žáby tam poskakovaly a hlasitě pokřikovaly k nebi.
„Copak se to tady děje? Proč tolik kvákáte?“ ptal se Zeus.
„My bychom chtěly mít svého krále, aby nám vládl,“ odpověděly žáby.
A tak jen Zeus pokrčil rameny a poslal jim krále. Byl veliký, že když dopadl na hladinu rybníka, ozvalo se ohlušující šplouchnutí. Žáby se tak polekaly, že se schovaly pod vodu.
Několik dní panovalo u rybníka neobvyklé ticho. Žáby se schovávaly pod vodou a bály se vylézt ven. Až po několika dnech se jedna z žab osmělila a vykoukla z vody. Na hladině plavala velká kláda.
„Náš král je skutečně veliký,“ kvákla.
Zvědavé žáby se pomalu jedna po druhé přišly podívat také. Vyskákaly na kládu a pečlivě si ji prohlížely. Pak na ní začaly poskakovat, pleskat do ní nohama a posmívat se jí.
„Pane králi, vy jste ale líný cvalík,“ chechtaly se žáby.
Zeus to z nebes viděl a jen vrtěl hlavou. Hloupé žáby, neumí se chovat, pomyslel si, ale nechal to být.
Tak se žáby bavily několik dní, než je kláda začala nudit. I začaly znovu kvákat své prosby a volat boha Dia.
Zeus shlédl na žabky, velmi rozladěn, že ho budí ze spaní tak brzy.
„No co je zas? Nemůžete své prosby sdělit svému králi?“ zlobil se Zeus.
„Mocný Die, náš král je k ničemu,“ stěžovaly si žáby. „Je děsně líný, nic nedělá a vůbec tu nerozhoduje. Navíc je mírný, nikoho netrestá, copak tohle má být nějaký král?“
„Dobrá, pošlu vám krále jiného,“ rozhodl Zeus.
A co slíbil, to splnil. Poslal žabám čápa. Čáp nebyl zrovna nejlepší král, jakého si žáby představovaly. Honil je a snažil se je sníst. Žáby se nemohly jít beze strachu ani projít rákosím. Všude na ně číhal hladový čáp, aby je chytil do zobáku.
„Die, Die, kvá, kvá, kvá, pomoz nám!“ volaly žáby zase, ale Zeus se na ně velmi zlobil.
První král jim přišel moc mírný a líný, tak ať si teď mají krále zlého, když toho hodného nechtěly.
