Velký neznamená vždycky lepší

Dávno před tím, než byli na Zemi lidé, tu v období druhohor žili dinosauři. Někteří byli velcí, jiní úplně malincí, někteří uměli létat a jiní zase plavat. Každý byl v něčem výjimečný.

Jeden z nich si ale myslel, že je lepší než ostatní. Byl velký, měl ostré zuby a když zakřičel, báli se ho všichni široko daleko. Jmenoval se Tyranosaurus Rex, zkráceně mu říkali T-Rex. Jednou šel takhle hledat do pralesa, co by mohl sníst, až narazil u jezera na malého Stegosaura, jak si pochutnává na rostlinách.

„Uaaa, jdi pryč!“ křičel Tyranosaurus. Ale Stegosaurus si dál vychutnával svůj oběd.

„Slyšíš?!“ zeptal se T-Rex a zakřičel ze všech sil: „Uaaaaaa, běž pryč! To je moje místo, tady chodím jíst a pít jen já!“

Malý Stegosaurus v klidu dojedl poslední sousto a řekl: „Je to společné jezero, takže všechno v něm je pro všechny dinosaury.“

„Ten je ale drzý!“ pomyslel si T-Rex. „Jakto, že se mě nebojíš?“ zeptal se překvapeně. „Jsem o mnohem větší než ty!“

„Na velikosti totiž nezáleží,“ řekl Stegosaurus, „o mnohem důležitější je, jaký jsi a jak se chováš,“ dodal a šel domů. Tyranosaurus o tom, co malý Stegosaurus řekl, hodně přemýšlel, ale nedokázal pochopit, jak to myslel.

Další den šel T-Rex na oběd přímo k jezeru. Nikdo nikde, a tak si začal pochutnávat na vylovených rybách. Za chvíli ale přišli dva obrovští Brachiosauři a začali T-Rexe vyhánět:

„Co tady děláš? To je naše místo!“ spustil jeden.

„Ano, přesně tak!“ přidal se druhý. „Tady jíme vždycky my. Najdi si svoje jezero!“

Tyranosaurus se s nimi nechtěl hádat, byli o mnohem vyšší než on. Trochu se i bál, a tak už začal smutně odcházet, když najednou uslyšel hlásek:

„Nechte ho být! To je společné jezero,“ zastal se ho malý Stegosaurus, „jezero je pro nás všechny!“

V tu chvíli T-Rex pochopil, že na velikosti opravdu nezáleží a i když je Stegosaurus malý, je o mnohem lepší a statečnější než on sám. Stali se z nich skvělí kamarádi a k jezeru už chodili vždycky jen spolu.