Ukradená čokoládka

Malý Jeník právě seděl v autě a s úžasem sledoval okolní plynoucí krajinu. Už se nemohl dočkat, až dojede k babičce, u které trávil jarní prázdniny nejradši. Babička sice bydlela ve městě, měl to tam ale rád. Tolik hřišť, obchodů s hračkami a sladkostmi u nich na vesnici neměli.

Jakmile se auto zastavilo a Jeník spatřil babičku stojící před vysokým panelovým domem, objevil se mu úsměv na tváři. Otevřel dveře od auta a rozběhl se k babiččině otevřenému náručí. Po přivítání ihned usedli k obědu. Babička Jeníkovi připravila jeho oblíbené jídlo – kuřecí řízky s bramborovou kaší.

Jeník rodičům slíbil, že bude babičku poslouchat a že jí bude se vším pomáhat. Maminka i tatínek se s Jeníkem rozloučili a odjeli zpět domů, protože museli chodit do práce.

A jak Jeník trávil prázdniny u babičky? Jeden den se šli společně podívat do zoo, druhý den strávili na dětském hřišti, na němž si Jeník našel další kamarády. A když bylo venku ošklivé počasí, vyrazili spolu do obchodního centra. Babička mu slíbila, že mu koupí nějakou hezkou hračku, když byl tak hodný. Avšak poslední den prázdnin se Jeník přeceje provinil.

Babička se chtěla vydat do nedalekého obchodu, ale Jeník chtěl jít s ní. Svolila a vydali se tedy společně.

Po příchodu do obchodu Jeník pomohl babičce dávat do košíku vše, co měla napsané na jejím nákupním lístku. Mrkev, rajčata, rohlíky, máslo, salám i sýr. „Máme všechno,“ prohlásila babička s úsměvem a vydala se k pokladně.

Než paní prodavačka všechno zboží spočítala, Jeník spatřil čokoládku v regálu. Jeho oči zazářily. Když se babička zrovna nekoukala, Jeník si čokoládku rozbalil, kus z ní ukousnul a zbytek vložil do kapsy. Jakmile babička nákup zaplatila, vydali se na cestu domů.

Jeník si po cestě z kapsy vytáhnul zbytek čokoládky a zakousnul se do něj. „Kdepak jsi vzal tu sladkost?“ Vytřeštila oči babička. „Přece v obchodě, když jsme odcházeli,“ povídá bezstarostně Jeník. Babička Jeníkovi vysvětlila, že vše, co si v obchodě vezme, se musí zaplatit. Jinak by to byla krádež.

Jeník se cítil provinile a podal babičce čokoládku, kterou vlastně ukradl. Babička zavelela a vydala se s Jeníkem zpět na cestu do obchodu, aby čokoládku zaplatila, vše paní prodavačce vysvětlila a Jeník se jí omluvil.

V neděli si rodiče pro Jeníka přijeli, avšak babička jim o Jeníkově prohřešku nic neprozradila. Zůstalo to jen mezi Jeníkem a babičkou. Jeník přece slíbil, že už to nikdy neudělá a velice toho litoval.