Žil – byl jeden chudý uhlíř, který měl se svojí ženou velmi nemocné dítě, a to ho velice trápilo. Celá jeho rodina neměla dostatek jídla a trpěla hlady. Naopak jeho soused překypoval zdravím a žil sám, ale pořád si myslel, že má málo, i když měl všeho dostatek.
Uhlíř i jeho bohatý soused se jednoho dne dozvěděli, že někde opodál v lese žije Děd Vševěd, který má tři zlaté vlasy a ty by měly být kouzelné. Jeden ze zlatých vlasů prý dodával zdraví, druhý z vlasů přinášel bohatství třetí splnil jakékoli přání. Avšak každý vlas musel být vytrhnut v jiný den. Uhlíř by alespoň jeden z vlasů nutně potřeboval, avšak neměl dost času, aby zajistil alespoň nějaké jídlo pro rodinu, postaral se o nemocného syna a ještě se vydal hledat Děda Vševěda. Zato boháč – uhlířův soused měl času mnoho, a tak se rozhodl, že se pokusí Děda Vševěda najít, aby byl ještě více bohatý, zdravý a aby mu vyčaroval vše, co si usmyslí.
Když se boháč vydal do lesa, zpočátku bloudil, avšak poté se napojil na nějakou klikatou cestičku, která ho zavedla právě až k samým dveřím, kde v rozpadlé chatrči bydlel Děd Vševěd. Když zaklepal, nikdo se neozýval. Boháč opatrně otevřel dveře do chatrče a spatřil spícího Děda Vševěda, jehož tři zlaté vlasy zářily na polštáři. Když se k Vševědovi připlížil, opatrně mu vyškubl jeden ze zlatých vlasů, který přinášel zdraví. Poté, co boháč došel domů, cítil se plný síly a zdraví.
Další den se vydal k Vševědově chaloupce znovu s tím, že mu vytrhne další z vlasů, tentokrát ten, jenž přináší bohatství. „Brnk“ zaznělo místností, když boháč vytrhl Vševědovi druhý z jeho zlatých vlasů. Jak boháč přišel domů, spatřil tam velkou truhlu, která přetékala zlaťáky. Jenomže on stejně nebyl spokojen, protože mu chyběl ještě poslední vlas.
Následující den se boháč vydal opět pro vlas Děda Vševěda, tentokrát pro poslední. Když otevřel dveře, zahlédl Vševěda, jak sedí na posteli a už nemá ani jeden vlas, a proto se ihned otočil a utíkal domů. Po cestě zahlédl uhlíře, který byl šťastný a plný života. „Můj syn je vyléčen,“ radostně sdělil uhlíř. Poslední z vlasů totiž ukořistil právě on a měl jen jedno skromné přání – aby byl jeho syn opět zdravý a veselý, a to se mu splnilo. Boháč byl protivný a zklamaný, jelikož ho předběhl chudý uhlíř.
