Tři králové a cesta za nejmocnějším králem

Od doby, co po světě chodili tři velmi moudří muži – mudrcové, uplynulo již několik tisíc let. Byli to tři králové z východu, kdy jeden z nich se jmenoval Kašpar, druhý Melichar a třetí Baltazar. Že jste o nich už někdy zaslechli zmínku? Pojďme se podívat, jak to s nimi vlastně bylo a proč je znají lidé z mnoha koutů světa.

Jeden z králů měl jedné jasné zimní noci tušení, že se nemalý kousek od jeho království narodí další král, jenž bude tuze mocný – ne-li nejmocnější na celičkém světě. Tři králové se proto sešli a dohodli se, že podniknou dlouhou cestu za narozeným králem a potěší ho třemi dary – zlatem, kadidlem a myrhou.

Ptáte se, jak novorozeného krále našli? Následovali hvězdu, která na temné obloze zářila snad nejjasněji ze všech. Nacházela se přímo nad městem Jeruzalém a po dobu několika dní ji lidé mohli pozorovat ze všech koutů světa.

Avšak co to? Hvězda se ve městě Jeruzalémě náhle rozběhla a tři mudrce přivedla až do města Betléma, a sice k jednomu z chlévů. Tři králové byli po dlouhém předlouhém putování dnem i nocí v cíli.

Ačkoliv se sotva drželi na nohou a oči se jim klížily únavou, těšili se na malého krále – Ježíška.

Jakmile otevřeli dveře chléva, spatřili neuvěřitelnou záři podobající se té, jenž vydávala hvězda ukazující jim cestu. V maličkých jesličkách vystlaných senem tam ležel malý, avšak mocný král – Ježíšek. Zavinutý v bílé plence se zájmem sledoval dění okolo sebe. Po pravém boku stála jeho matička Marie a otec Josef. A jak už to tak bývá, ve chlévě si liboval také oslík i kravička, kteří svým teplým dechem zahřívali právě narozené miminko – Ježíška.

Tři králové se maličkému králi klaněli a také mu předali své tři dary – zlato, kadidlo i myrhu. Za několik málo okamžiků znal Ježíška celičký svět.