Hluboko v lese ve velké noře bydlela rodinka jezevců. Táta jezevec, máma jezevčice a jejich dvě neposedná krásná mláďata. Byli to dva jezevčí kluci. Jmenovali se Monty a Piškot.
Pokračovat ve čtení →Jezevci Monty a Piškot
Pohádky o zvířátkách
Zvířecí pohádky patří k jedněm z nejoblíbenějších. Zvířátka jsou roztomilá a v pohádkách leccos dovedou. Čekají vás tu domácí zvířátka, lesní zvířátka i zvířátka ze zoo. O nějakém zvířátku je každá pohádka, a že jich není málo. Vyberte si, které zvířátko bude dnes hlavním hrdinou v pohádce na dobrou noc.
Pohádky o zvířátkách klasické jako O 3 prasátkách, Zvířátka a loupežníci nebo netradiční Jak se štěňátko vydalo do světa, O veverce Leontýnce a další.
Vlk a jeřáb
Žil kdysi dávno jeden vlk. Všechna zvířata se ho moc bála, protože je moc rád lovil. Jednou takto vlk sežral zajíce, ale kost se mu zasekla v krku. Sám si ji vyndat nedokázal. Nezbylo mu než volat a žebrat o pomoc. Jenže všechna zvířata se ho bála a žádné mu nepomohlo. Až konečně vlk potkal starého moudrého jeřába.
Pokračovat ve čtení →O kohoutkovi a slepičce
Na jednom dvorečku žil kohout, který měl svou slepičku. Kohout si většinu dne jen probíral barevná pírka a slepička běhala po dvoře a hledala pro oba zobání. Jednoho dne se rozhodli, že si zpestří život a zajdou do obory na jahody.
Pokračovat ve čtení →Šneček Neček
Byl jednou jeden šneček, který se jmenoval Neček. Tento malý šnek žil pod malinovým keřem v listnatém lese, kde si spokojeně nažíval ve svém maličkém domku, který na sobě nosil. Jak víme, šneci mají na zádech ulitu, která slouží jako jejich domeček a zároveň i jako skrýš před okolním světem.
Pokračovat ve čtení →Liška a hrozny
Žila byla jedna liška, která si vždy ráda pochutnala na všem, co našla. Jednou šla takto kolem vinice, kde právě uzrály nádherné veliké hrozny vína. Modraly se na lišku, že liška dostala strašnou chuť ochutnat. Vypadaly totiž moc sladce.
Pokračovat ve čtení →Žížala Eliška maluje
V jednom domě na okraji maličké vesničky bydlela zvědavá plavovlasá holčička jménem Julie. Malá Julie nejvíce na světě milovala malování. Proto měla doma hóóódně barviček a vodových barev.
Pokračovat ve čtení →O pejskovi a kočičce, jak myli podlahu
To bylo tenkrát, když pejsek a kočička ještě spolu hospodařili; měli u lesa svůj malý domeček a tam spolu bydleli a chtěli všechno dělat tak, jak to dělají velcí lidé. Ale ani to vždycky tak neuměli, protože mají malé a nešikovné tlapičky a na těch tlapičkách nemají prsty jako mají lidé, jenom takové malé polštářky a na nich drápky.
Pokračovat ve čtení →O zatoulané kočičce
Byla jednou jedna kočička Micka, která žila venku na ulici. Rušné a klikaté uličky města, jiné zatoulané kočky či odpadkové koše byly to jediné, co Micka znala. A právě to byl domov šedé kočičky.
Pokračovat ve čtení →Jak si pejsek roztrhl kaťata
Když ještě pejsek a kočička spolu hospodařili (však jsme o tom tuhle vypravovali, jak si šikovně umyli podlahu a jak se potom oba na slunci sušili) a měli ještě svůj domeček a vedli si v něm své hospodářství, byla jednou velikonoční neděle a tak si řekli, že půjdou spolu na výlet. Sluníčko pěkně svítilo. „Půjdem třeba do lesa,“ povídá pejsek, „kampak jinam bychom šli, když je tak hezky?“
Pokračovat ve čtení →Čestný král Cyprián a záhadná dívka
Milé děti, určitě si vzpomínáte na čestného krále Cypriána, který byl svou laskavostí a dobrotivostí znám po celém širém okolí. Své království řídil mladý král férově a o svůj lid se vždy s láskou a pokorou postaral.
Pokračovat ve čtení →O králi Cypriánovi
Bylo nebylo, za horami a dolinami žil ve velkém hradě jeden král. Jmenoval se Cyprián. Byl to dobrotivý a čestný král. Sice byl ještě velmi mladý král, protože jeho otec zemřel v boji, ale za to byl velmi zodpovědný. Mladý král Cyprián měl velké království a kopec bohatství, ale nejen to, nejdůležitější pro krále bylo to, že se jeho lid měl dobře. Jeho lid mu za to nosil všelijaké dary, které vyrobil, a velebil ho za jeho štědrost a laskavost. Vždy každému pomohl.
Pokračovat ve čtení →Ztracený míček
Byly prázdniny, venku svítilo sluníčko a chlapeček Matyáš nevěděl, s čím by si ještě hrál. Dnes už si hrál se vším – s auty, s legem, jezdil na odrážedle, skákal panáka, houpal se na houpačce, klouzal na klouzačce a vlastně už si ani na všechno nevzpomněl. Moc rád by si zahrál pexeso s maminkou, ale ta chystá oběd. Potom si s Matyáškem zahraje. Už se na to těšil. Ale co do té doby bude dělat?
Pokračovat ve čtení →Jak si pejsek s kočičkou dělali k svátku dort
Pejsek měl mít zítra svátek a kočička narozeniny.
Děti to věděly a chtěly pejska a kočičku nějak k svátku a k narozeninám překvapiti. Přemýšlely, co by pejskovi a kočičce daly nebo udělaly; pak si vzpomněly a řekly: „Víte co, děti? Uděláme pejskovi a kočičce k svátku dort!“
Pokračovat ve čtení →Záchrana kouzelného lesa
Za horami a dolinami, kde voda se sypala a písek se lil, ukrýval se kouzelný les. V tomto lese byste narazili na kouzla nevídaná a zvířata kouzelná. Všichni si pomáhali a v lese vládl klid a radost. Lidé však o tomto lese nevěděli. A tak to muselo zůstat.
Pokračovat ve čtení →O zvonečku pro kočku
Myši v domě žily v neustálém strachu z kočky. Proto jeden mladý myšák svolal jednoho dne všechny myši v okolí, aby jim představil svůj plán, který sám vymyslel. Byl to plán, jak se zbavit strachu z kočky.
Pokračovat ve čtení →