Pohádky o zvířátkách klasické jako O 3 prasátkách, Zvířátka a loupežníci nebo netradiční Jak se štěňátko vydalo do světa, O veverce Leontýnce a další.
Když se jednoho zimního dne krteček s velkými problémy vyhrabal na svět, již tušil, co se děje. Věděl, že té bílé věci, kvůli které jej studily ruce, se říká sníh. Avšak čemu se podivil, že všude slyšel zpívání ptačích koled. Všechny ze stromů byly plné ptačích sborů, jenž zpívaly ze všech sil. Až jeden z ptáčků krtečkovi prozradil, že jsou Vánoce.
Pokračovat ve čtení →
Byl krásný letní slunečný den, když se krtek právě hrabal ven ze své podzemní skrýše. Jakmile vykoukl na svět a spatřil denní světlo, promnul si oči a rozhlédl se okolo sebe, nemohl uvěřit vlastním očím. Kde se to tentokrát ocitl? Tady láhev od minerálky, támhle obal od zubní pasty a spousta dalších odpadků. „To je snad nějaká skládka,“ povídá smutně krtek.
Pokračovat ve čtení →
Jeden uhlíř šel do lesa pálit uhlí a potkal medvěda s divokým prasetem. Medvěd praví uhlířovi: „Milý uhlíři, nedá se nic dělat, mám hlad, musím tě sníst.“
Pokračovat ve čtení →
Králíček Bing a Sula si právě hráli v kuchyni u stolu, na němž měli rozloženou spoustu různých neuvařených těstovin. Některé z nich vypadaly jako mašličky a jiné zase jako vrtule. Tvořili z nich domečky, lodě na moři, kytičky a mnoho dalších výtvorů.
Pokračovat ve čtení →
Sedlák měl kozu a ta byla tuze mlsná. Jednoho dne ji vedla selka na pastvu. Když přišla domu, ptal se sedlák kozy: „Nu, kozičko, jak jsi se napásla?“
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna malá veverka, které všichni kamarádi neřekli jinak než Leontýnka. Byla velmi hbitá a celý den vesele s ostatními veverčaty skotačila po stromech. Byl to krásný život plný bezstarosti a zábavy. Když přišel podzim, všechny veverky začaly sbírat oříšky, kaštany, žaludy a různá semínka, která si ukládaly do zásob do svých úkrytů v dutinách stromů. Leontýnka však s ostatními sbírat nechtěla.
Pokračovat ve čtení →
V jednom křoví mezi rozlehlým polem a lesy mělo domov spoustu křepelek. Žily zde již několik let a dosud se ještě nikdy se nesetkaly s lovci. Bylo tomu nedávno, co se do jednoho nedalekého stavení na konci vesnice právě jeden lovec přistěhoval. Tento se mohl všude chlubit svou obratností.
Pokračovat ve čtení →
Do jednoho města – jmenovalo se Měcholupy, přijel nedávno poprvé velký cirkus. Děti se sem mohly chodit dívat na představení klaunů, poníků, opic, akrobatů a především jednoho obřího slona. Děti se velice bavily a měly z cirkusu velkou radost.
Pokračovat ve čtení →
Žil byl jeden medvídek jménem Antárek. Antárek byl ještě medvídě s chundelatou, načepýřenou srstí, který nechtěl dělat nic jiného než se flákat, hrát si s ostatními medvíďaty a jíst med. První dvě věci mu docela procházely, přece jen, byl pořád ještě medvídě. S tím medem to měl ale horší, rodiče mu domlouvali, aby jedl i ryby a ovoce. Ty se však Antárkovi nezamlouvaly, chtěl jíst prostě jenom med.
Pokračovat ve čtení →
Před dávnými časy bylo jedno království, v němž kraloval jeden velice moudrý král. Panovaly o něm zvěsti, že rozumí řeči zvířat, avšak nikdo netušil, jak je to možné. Lidé přeci řeči zvířat jen tak nemohou rozumět.
Pokračovat ve čtení →
Bylo ráno jako každé jiné, když se prasátko Pepa probudilo. Pepa a její mladší bratříček utíkali ke stolu, kde jim maminka s tatínkem připravili výbornou sladkou snídani. Pepina milovala rohlík s marmeládou a horké kakao. Avšak když dnes snědla půlku rohlíku a vypila trošku kakaa, necítila se příliš dobře. Začalo ji bolet bříško a také se jí na obličeji objevilo hned několik červených a nafouklých pupínků.
Pokračovat ve čtení →
Jak už bývá zvykem, každé z dětí musí chodit do školy, a to i v případě, že se brání zuby – nehty. Ale věděli jste, že po světě chodí i pár pejsků, kteří se už také do školy podívali? O jednom takovém pejskovi vám dnes budu vyprávět.
Pokračovat ve čtení →
Pod lesem na stráni malá je dědinka, tam sešla se po roce kočičí rodinka. Máma Micka uklízí, peče a vaří, ať se dnes všem dobře daří. Neví, kde jí hlava stojí, dnes svým 3 dětem svatbu strojí.
Pokračovat ve čtení →
Sluníčko se usmívalo na obloze a pozorovalo dění dole na zemi. Kytičky kvetly a tráva se zelenala. A uprostřed něčí zahrady z ničeho nic začala růst hromádka z hlíny, jenž se stále zvětšovala. Avšak nakonec se její růst zastavil a kousek vedle se začala tvořit nová hromádka. Když už byla dost vysoká, vykoukl z ní červený čumáček a potom 3 vlásky. Víte, kdo to byl? No přece krteček.
Pokračovat ve čtení →
Byl krásný letní den a medvědi od Kolína se rozhodli, že se vydají na prázdninový výlet. A kam? Sluníčko hřálo svými paprsky až příliš, a protože jim bylo v jejich husté srsti ohromné teplo, vyjeli na výlet k řece, kde se chtěli pořádně vykoupat, aby neměli plnou srst blešek.
Pokračovat ve čtení →