Zvířecí pohádky patří k jedněm z nejoblíbenějších. Zvířátka jsou roztomilá a v pohádkách leccos dovedou. Čekají vás tu domácí zvířátka, lesní zvířátka i zvířátka ze zoo. O nějakém zvířátku je každá pohádka, a že jich není málo. Vyberte si, které zvířátko bude dnes hlavním hrdinou v pohádce na dobrou noc.
Pohádky o zvířátkách klasické jako O 3 prasátkách, Zvířátka a loupežníci nebo netradiční Jak se štěňátko vydalo do světa, O veverce Leontýnce a další.
Byl jednou jeden kupec a ten měl tři dcery. Dvě se nejraději strojily do krásných, drahých šatů a šperků, ta třetí nosila šaty obyčejné a nejraději ze všeho měla knihy. Říkali jí Kráska, protože byla skutečně nádherná.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden král a ten měl tři dcery. První dvě už se dávno provdaly, ta třetí, nejmladší, byla stále doma na zámku. Chodila si hrát do královské zahrady se skleněnou koulí. Byla to její nejoblíbenější hračka. Vždy ji vyhodila do vzduchu a chytila do rukou. K tomu si prozpěvovala a tancovala. Jednou se jí ale koule po vyhození zpět do rukou nevrátila. Místo toho spadla rovnou do studny.
Pokračovat ve čtení →
Bylo jednou jedno malé káčátko. Jmenovalo se Žloutek a žilo u malého jezírka plného veselých rybiček. Od okamžiku, kdy Žloutek poprvé uviděl sluníčko, byl vždycky sám. Pouze mlhavě si vzpomínal na své malé bratříčky a sestřičky. Jeho kamarádkami byly jen malé, hravé rybičky, které mu vždy pomáhaly a všechno ho učily.
Pokračovat ve čtení →
Ve vesnici téměř na konci světa žila malá kravička Matylda se svými rodiči. Matylda byla velmi šťastná, protože trávila veškerý čas na pastvině, kde si mohla hrát se svými kamarády.
Pokračovat ve čtení →
Stefan byl chlupatý opičák, který žil na svém stromě uprostřed džungle. Stefan nesnášel uklízení a užíval si, že měl celý strom jen pro sebe a mohl na něm mít nepořádek, jaký se mu zlíbil. Kdykoliv snědl banán, odhodil slupku prostě na větev, na které se zrovna nacházel. Totéž dělal se všemi zbytky jídla. Po celém stromě se mu proto povalovaly nejen slupky, ale také ohryzky, pecky a stopky od všelijakého ovoce.
Pokračovat ve čtení →
Existuje den v roce, na který se každý těší. V tento den jsme k sobě obzvlášť laskaví, dáváme si dárky a jíme tradiční vánoční jídla. Už víte, který je den? Ano, je Štědrý den!
Pokračovat ve čtení →
Sovy to v zimě vůbec nemají lehké. Myslíte si, že jen spí nebo odpočívají v teple své dutiny ve stromě? To se tedy pletete. Ano, přes den sice sovu v lese nepotkáte, vylétá až za soumraku, ale to se pak opravdu má co ohánět. Musí nastražit sluch i svůj výborný zrak a neslyšně poletovat po lese.
Pokračovat ve čtení →
Nastala zima. Bílá pokrývka sněhu zahalila celou krajinu. Na stromech se objevila čerstvá sněhová peřina. Na teploměru teplota pod nulou a na oknech se dělala námraza. Zima přesně taková, jaká má být. Všechny děti z vesnice se scházely na nedalekém kopci, aby vyzkoušely své sáně a boby. Na kopec se vydal i Boris.
Pokračovat ve čtení →
Štěně se odvážilo samo do sněhu. Vidělo sníh poprvé v životě, tak nejdřív opatrně našlapovalo. Studilo to do tlapek. Pak ale začaly padat velké sněhové vločky a štěně se rozdovádělo.
Pokračovat ve čtení →
Na okraji města v malém domku bydlel jeden malíř. Maloval obrázky a různé plakáty. A pokaždé maloval zvířata. Na některých si hrdě vykračoval kocour v botách, na jiných ježci s jablíčkem a na dalším byla namalovaná myška se sýrem. Malíř měl všechny obrázky a plakáty pověšené a vystavené na své zahrádce.
Pokračovat ve čtení →
V dubovém domečku hluboko v lese žila myška Kája. Byla to hodná myšička. Nosila růžové mašle mezi oušky a krásné šatičky. Hezky se o svůj domeček starala a taky se kamarádila se všemi zvířátky v lese. Před domkem měla malou zahrádku, kde si pěstovala zeleninu. Ovoce chodila sbírat do lesa. V lese žila i její kamarádka myška Lili. Bydlela kousek od myšky Káji. Navštěvovaly se spolu a chodily spolu na procházky do lesa. Teď už ale Lili za Kájou dlouho nepřišla. Myšička Kája měla o svou kamarádku strach a rozhodla se, že ji navštíví a zjistí, co se děje.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden pohádkový drak. Ten drak neměl žádné kamarády ani rodinu, a kam přišel, tam se ho všichni jen báli. Vždy, když přiletěl k nějaké vesnici, všichni od něj s hrůzou a křikem prchali. A tak, i když si chtěl najít přátele, nezbylo mu nikdy nic jiného, než jít zase o vesnici dál.
Pokračovat ve čtení →
V jedné daleké zemi bylo safari. Žili tam sloni, žirafy, antilopy, zebry a další zvířata. Všechna žila spokojeně spolu na velkých prostranstvích a pláních. Jejich králem byl lev. Byl nejsilnější ze všech. Byl ale taky chytrý, moudrý a spravedlivý.
Pokračovat ve čtení →
Když prší, je všude hodně vody. Rybníky se zvedají, řeky se zvětšují a na chodnících se tvoří potůčky. Jednou se stalo, že i řeka v naší vesnici se natolik zvedla, že se málem vylila. Všechno tehdy zachránili bobři a jejich kamarádi ptáčci. A to jen díky tomu, že si navzájem pomohli. Jak to tehdy bylo?
Pokračovat ve čtení →
Medvědice Líza žila úplně sama ve své jeskyni v lese. Bydlela v ní teprve krátce – ještě nedávno totiž žila v jeskyni se svými rodiči. Na bydlení sama si proto teprve zvykala. Největší potíže jí dělaly noci. Nedaleko jeskyně totiž stála dřevěná chatka a Líza v ní po nocích často vídala podivná světla a stíny a někdy dokonce slýchala různé strašidelné zvuky. Myslela si, že v chatce straší a za tmy se proto často bála.
Pokračovat ve čtení →