Tradiční pohádky, to jsou krásná pohádková témata, která milují děti i jejich rodiče už stovky let. Snad se jen trochu opráší jazyková forma, ale Budulínek se vždy nechá povozit na ocásku a Jeníček uloupne perníček. Tradiční je v pohádkách i dobrý konec!
Před mnoha a mnoha lety žil jeden chudý ovčák a ten měl sedm oveček, které každý den pásal na vysoké hoře. Jako každý jiný den se ovčák vydal napást ovečky na vysokou horu. Sledoval okolí, opřel se o svou hůl a zasnil se, jaké by to bylo, kdyby všude kolem nepanovala taková drahota. Jak by své děti každý den dosyta nakrmil. V tu chvíli se odněkud vynořil maličký mužíček v červené čapce a s dlouhou bradou.
Pokračovat ve čtení →
Na jednom opuštěném ostrově uprostřed moře žil jeden chudý rybář se svojí ženou. Bydleli v chaloupce, která byli již velmi stará. Každý den brzy ráno rybář vyplouval na moře ve své malé loďce, aby nachytal nějaké ryby k obědu.
Pokračovat ve čtení →
Byl jeden zámek a v něm žil princ. Toužil se oženit s opravdovou princeznou. Rozhodl se, že ji bude hledat kdekoliv. A tak jezdil křížem krážem po celém světě. Hledal, ale pořád marně. Princezen bylo hodně, ale jak měl poznat, která z nich je opravdová? Zanedlouho hledat přestal a vrátil se velmi smutný na svůj zámek.
Pokračovat ve čtení →
Je to už velmi dávno, kdy v jednom velkém království, žila princezna, která se jmenovala Zlatovláska. Proč se jí říkalo zrovna Zlatovláska? Tato malá princeznička měla krásné dlouhé zlaté vlásky, které zářily na míle a míle daleko. Díky jejím krásným vlasům znal Zlatovlásku každý člověk z širokého okolí.
Pokračovat ve čtení →
Krásná princezna žila na královském zámku až na samém vršíčku věže, kde byl prostorný pokoj s dvanácti okny. Každé z oken jí nabízelo kousek výhledu na svou říši a z posledního dvanáctého okna vidí celou svou říši a co se děje na ní i pod zemí. Královská dcera se rozhodla, že jejím manželem a králem se stane ten muž, který se dokáže schovat tak, aby ho nenašla.
Pokračovat ve čtení →
Je tomu už velice a velice dávno, co u jednoho zlého a lakomého sedláka sloužila chudá děvečka. Starala se o dobytek, časně zrána musela nakrmit a podojit krávy. Večer už zase pospíchala do druhé práce. Neměla ani chvilku odpočinku. Lítala sem a tam.
Pokračovat ve čtení →
Žili byli dva bratři. Kromě podoby toho moc společného neměli. Jeden byl závratně bohatý a ten druhý chudý jako kostelní myš. Bohatý bratr se jmenoval Václav. Jednoho dne požádal svého chudého bratra Jaromíra, aby mu pohlídal snopy na poli. Jaromír tedy šel a hlídal.
Pokračovat ve čtení →
V dobách, kdy ještě pohádka byla skutečností, žil krásný mladý princ, který byl ale pyšný a sobecký. Stará čarodějnice se rozhodla ho potrestat a proměnila ho v hrozivé zvíře, na které se nedalo pohlédnout. Čarodějnice mu však dala ještě jednu šanci na vysvobození: „Pokud se do tebe zamiluje nějaká žena, staneš se opět člověkem, jinak zůstaneš navždy zvířetem!“
Pokračovat ve čtení →
Liška si naplnila své bříško sedmi mladými havrany, kteří se jí připletli do cesty. Dobře se najedla a tím si zlepšila náladu. Vesele začala skotačit na palouku. Při jednom kotrmelci uviděla, jak v trávě leze hlemýžď.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna lstivá liška. Dostala velký hlad, tak se rozhodla vylézt ze svého doupěte a vyčenichat nějakou kořist. Běhala křížem krážem po čerstvě zoraném poli a slídila po myších. Vtom narazila na ježka, který seděl pohodlně u myšího hnízda a zrovna se pouštěl s velkou chutí do žrádla.
Pokračovat ve čtení →
Žila jednou jedna matka a ta byla tolik chudá, že často pro sebe a svého syna nemohla uvařit ani obyčejnou polévku. Jednoho dne došlo i dříví. Proto poslala žena svého syna do lesa. Požádala ho, aby donesl alespoň trochu roští na přihřátí polévky. Nenechal se dvakrát pobízet a vyrazil. Sbíral roští i tvrdé dřevo tak usilovně, až mu pot kapal s čela.
Pokračovat ve čtení →
V jednom dalekém městě žil chlapec Káj a dívka Gerda. Kamarádili spolu už od malička a měli se velice rádi. Babička jim každé odpoledne čítávala pohádky. Jednoho dne jim začala vyprávět příběh o Sněhové královně. Káj a Gerda napjatě poslouchali, jak královna přichází se zimou a je chladná jako led. Někdy se dívá do oken a na okenní skla kreslí záhadné obrazce.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna chudá žena, která bydlela v malé chaloupce. Jako každý den se vypravila do lesa na dříví, aby mohla ve světničce zapálit malý plamínek. Když se s otýpkou na zádech vracela domů, uviděla u plotu ležet nemocné koťátko, které žalostně naříkalo. Chudé ženě bylo koťátka líto, tak se rozhodla, že ho vezme k sobě domů.
Pokračovat ve čtení →
V jednom městě žil bohatý kupec, který měl u svého domu krásnou zahradu, na které pěstoval proso. Každý den se po ní procházel a svou úrodu si hlídal. Jednoho dne si všiml, že na zahrádce chybí velký kus prosa, pojal tedy podezření, že ho okradl nějaký zloděj. Toho natolik rozzlobilo, že se rozhodl zloděje dopadnout a přísně ho potrestat.
Pokračovat ve čtení →
Mladý rytíř se vydal jednoho odpoledne na lov. Nad malým jezírkem zahlédl letět tři labutě. Byl velmi překvapený, když uviděl jak labutě dosedly na zem a do trávy odložily své peří jako nějaký nádherný hebký šat. Krásné panny se ponořily do vln a plavaly.
Pokračovat ve čtení →