Milé děti, určitě si vzpomínáte na čestného krále Cypriána, který byl svou laskavostí a dobrotivostí znám po celém širém okolí. Své království řídil mladý král férově a o svůj lid se vždy s láskou a pokorou postaral.
Pokračovat ve čtení →
Bylo nebylo, za horami a dolinami žil ve velkém hradě jeden král. Jmenoval se Cyprián. Byl to dobrotivý a čestný král. Sice byl ještě velmi mladý král, protože jeho otec zemřel v boji, ale za to byl velmi zodpovědný. Mladý král Cyprián měl velké království a kopec bohatství, ale nejen to, nejdůležitější pro krále bylo to, že se jeho lid měl dobře. Jeho lid mu za to nosil všelijaké dary, které vyrobil, a velebil ho za jeho štědrost a laskavost. Vždy každému pomohl.
Pokračovat ve čtení →
Byli tři bratři, kteří dostali od svého otce úkol. Jak se tak bratři vydali ze zámku a cválali hustým lesem, přepadla je strašná bouře. Schovali se pod husté stromy a čekali, až ta bouře skončí. Čekali, vtipkovali a povídali si, co asi jen může být v té truhle, ke které je otec poslal.
Pokračovat ve čtení →
Byli jednou tři bratři, princové, kteří žili se svým otcem na zámku. Každý byl však jiný a moc si spolu nerozuměli. A právě to krále, jejich otce, velmi trápilo. První bratr, nejstarší princ Adam, byl velmi statečný a chrabrý, vyhrával jednu bitvu za druhou a ničeho se nebál. Druhý bratr byl princ Matěj, ten však nepoužíval sílu jako jeho bratr Adam, ale rozum.
Pokračovat ve čtení →
Víte o tom, že Zima měla dceru? Ta dcera se jmenovala Fujavice. Byla to krásná holka s bílou pokožkou a dlouhými bílými vlasy. Oblečené měla dlouhé šaty poseté vločkami. Když jí máma přikázala, vylezla Fujavice z postele a spustila se dolů na zem, kde tančila mezi oblaky. Sněhové vločky jí vyskakovaly ze šatů a padaly na zem a na lidi. Čím tančila Fujavice rychleji, tím byl silnější vítr a tím padalo více vloček.
Pokračovat ve čtení →
Bylo jednou jedno království. Ale nebylo to obyčejné království, tohle bylo celé žluté. Domy tam byly žluté, tráva byla žlutá a tekla v něm žlutá řeka, po které pluly samé žluté plachetnice. Lidé tam jedli banány, citronovou zmrzlinu, vanilkový puding a kukuřici. V žlutém zámku tam žila žlutá princezna.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden princ, který měl rád dobrodružství. Celé dny se toulal po horách a po lesích. Jednoho dne zabloudil do temného lesa a nedokázal se z něj dostat.
Pokračovat ve čtení →
Milé děti, určitě si vzpomínáte na příběh o krásné dívce Hance, která žila se svou babičkou v chaloupce. Hanka s babičkou byla známá po celém širém okolí svým pekařským uměním. Jelikož její babička už neměla tolik sil, tak Hanka chodila každý den na vesnický trh, kde prodávala jejich koláčky či chleba. Jednoho dne tam Hanka narazila na mládence, který si přišel koupit koláč.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna krásná dívka Hanka, která žila se svou babičkou v chaloupce v maličké vesničce. Moc toho věru neměly. Krásná dívka pomáhala babičce, jak jen mohla. Uklízela, nakupovala, pekla. Hanka už rodiče neměla, a právě proto byla své babičce vděčná za hodně. Právě ona krásnou dívku totiž vychovala. Hanka se svojí babičkou pekly všelijaké koláčky.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden princ. Žil na velkém zámku, ale byl velmi pyšný. Princ Karel každému jen rozkazoval a od nikoho si nedal poradit. Jeho otec, král, se snažil, jak mohl, ale převychovat svého syna nedokázal. Celé království z toho bylo smutné.
Pokračovat ve čtení →
Za mrazivou skálou a vysokými kopci bylo velké království. Bydleli v něm král s královnou a jejich malí princové. Jmenovali se Simon a Sanel. Oba dva měli černé vlásky, temně hnědé oči a úsměv od ucha k uchu. Byli moc hodní a chytří. Jejich rodiče na ně byli pyšní. Každý den vymýšleli hry, které si zahrají, a z každé chvíle dokázali udělat výjimečnou. Každý den s nimi byl kouzelný.
Pokračovat ve čtení →
Jelikož, jak se říká – nemoci nechodí po horách, nýbrž po lidech, žil jednou jeden král, který byl tuze nemocný. Měl velké království a tři syny – prince k tomu.
Pokračovat ve čtení →
Jednou, je tomu už dávno, chodili po světě dva tovaryši. Jeden z nich se učil na truhláře a ten druhý zase na soustružníka. Ještě než začali chodit po světě a hledat práci, museli složit mistrovskou zkoušku, jenž čekala každého. Nebyla to lehká zkouška. Každý z nich musel sám vyrobit něco, co svět ještě neviděl.
Pokračovat ve čtení →