„Už?“ „Ne, ještě ne.“ „A teď?“ „Ještě vydrž.“ „Tak teď?“ „Už se připrav. Tak teď!“ A v tu chvíli delfín Flip vyskočil z vody a hned se zase hlavou zabořil do rozfoukaných mořských vln. A ještě jednou a ještě jednou. Vlny mu šly přímo naproti a delfín Flip se cítil jako pták. Jako by létal nad mořskou hladinou. Ještě že si na ty vlny počkal. Ještě že maminku poslouchal. Teď si je může užít naplno a neodhazují ho jinam. Nahoru z vody ven, hezky udělat oblouček nad hladinou a zase zpátky šipku do vody.
Pokračovat ve čtení →Delfín Flip a jeho správná chvíle
