Pozor, pozor! Ježibaby vylézají z pohádek! Chceš se s nimi setkat? Čti dál a objev jejich kouzla i neplechy. Do pohádky o ježibabách jedině na pořádně lopatě!
Bylo jednou jedno království, ve kterém byli všichni smutní. Jejich krásnou princeznu unesla zlá čarodějnice a udělala si z ní služku. Princezna musela v její chaloupce zametat a umývat podlahy, smejčit pavučiny, vařit, štípat dřevo a starat se o zvířata.
Pokračovat ve čtení →
Před mnoha a mnoha lety, když ještě místo aut jezdili lidé na koních nebo chodili po svých, stál nedaleko hradu Bouzov na skále zámek. Lidé z něj kdovíproč utekli, zůstala tam bydlet jen stařena se svým psem a kočkou, ale ta hrad brzy proklela a nikdo se už nikdy neodvážil hledat. Dokud tam osud nezavedl tři chlapce – Mikeše, Kokeše a Jakeše.
Pokračovat ve čtení →
Milé děti, určitě si vzpomínáte na příběh o zvědavém chlapečkovi Jirkovi, který se vydal do lesa sbírat bylinky a bobule spolu se svým věrným pejskem Brunem. A když Jirka neuposlechl radu své maminky a vešel hlouběji do lesa, potkal stařenu, které se rozhodl pomoci odnést dřevo k ní do chaloupky.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna chaloupka. V té dřevěné chaloupce na konci vesnice žil zvědavý chlapeček jménem Jirka. Chlapečka zajímalo všechno. Nejraději však chodil do lesa, kde mohl zkoumat krásy přírody. Vždy když se jeho maminka vydala na trh a otec pracovat na pole, dali Jiříkovi za úkol uklidit chalupu a nasbírat v blízkém lese bylinky, maliny či ostružiny.
Pokračovat ve čtení →
Za dávných časů všude po světě vládla chudoba. I v malé chalupě u lesa, kde žil tatínek se svými dětmi, Jeníčkem a Mařenkou. Spolu s nimi tam žila tatínkova druhá žena, macecha, která děti neměla příliš v lásce. Neustále hubovala, že sama má málo, ne tak ještě živit dva hladové krky. Tak dlouho hučela do svého muže, aby je odvedl do lesa a tam je zanechal, až jejím zlým řečem podlehl.
Pokračovat ve čtení →
Daleko v hlubokém lese stála dřevěná chaloupka. Měla červenou střechu, dřevěné dveře, malovaná okna s barevnými záclonkami a byla celá zelená. Vypadala úplně pohádkově. Žila v ní hodná ježibaba s ježidědkem. Byli už oba moc staří, ale protože byli kouzelní, tak to nevadilo. Oba měli bradavici na nose a když chodili, opírali se o hůlku. Ježibaba tuze ráda vařila, a tak každý den z chaloupky vycházela nádherná vůně. Ježidědek měl moc rád jídla od ježibaby.
Pokračovat ve čtení →
Uprostřed hlubokého lesa stála malá dřevěná chaloupka. Vypadala hodně staře. Měla díry ve střeše, vrzala jí okna i dveře a byla celá špinavá. V téhle chaloupce žila ježibaba. Byla to stařena s velkým nosem a bradavicí. Nejhorší ale nebylo to, jak vypadala, zato jaká byla! Byla moc zlá. O ostatních mluvila škaredě, lhala a vymýšlela si věci, aby se obyvatelé lesa neměli navzájem rádi. Jednou ovšem potkala někoho, kdo ji donutil se nad sebou zamyslet.
Pokračovat ve čtení →