Milé děti, znáte na světe jiné zvíře, které by mělo více hlav než drak? My ne. A čím více hlav, tím více pohádkových příběhů. A někdy se nám až tají dech. Ale každá pohádka má dobrý konec a taky trochu poučení. Nejen pro draky. A máte rádi draky? Máme jich tu pro vás hromadu. Máme tu pohádky o dracích, kteří mají chuť si dát k snídani princeznu, máme tu draky, kteří jsou chytří a nebojácní a pomáhají hrdinům, ale máme tu i draky, kteří svou roztomilostí předčí mnohé domácí mazlíčky. Na kterého draka se dnes cítíte?
Každé mrně odmalička ví, že k podzimu patří draci. Ne ti, co chrlí oheň nebo mají moc hlav, myslím ty papírové. Minulý rok jsem se byla podívat s maminkou a tatínkem na drakiádě. To je soutěž v pouštění draků. Ale to jsem teprve začínala běhat, sama jsem draka ještě nepouštěla. Letos už jsem si to ovšem chtěla vyzkoušet taky.
Pokračovat ve čtení →
Ve velikém království za horami a lesy byli obyvatelé i král velmi sklíčení. Začal tam řádit strašlivý drak, kterému padlo za oběť nejen mnoho obyvatel té země, ale i tucty chrabrých rytířů, kteří se ho pokusili zabít. Byla to hrozná tříhlavá plamenná obluda, velmi mrštná, která byla den ode dne hladovější. Každý den jí padl někdo za oběť.
Pokračovat ve čtení →
Za vysokou skálou vysoko v horách se zabydlil drak Soptík. Byl nejmenším z draků, proto si z něj ostatní dělali šprťouchlata. Rozhodl se tedy, že opustí dračí sluj a postaví se na vlastní nohy.
Říkalo se, že za vesnicí v jeskyni žije drak. Prý jej viděla stará kořenářka, jak sbírala byliny. Od té doby se každý vyhýbal tomuto místu. Navíc mnoho kupců ani do vesnice už nejezdilo. Rychtářův synek Martin měl ale pro strach uděláno.
Pokračovat ve čtení →