Už máte dost princezen a velkých bohatýrů? V těchto pohádkách jsou hlavními postavami děti. Možná se právě v pohádce o dětech vaše dítko pozná nebo si odnese ponaučení. A pokud vám chybí pohádka o vašem dítěti, zkuste nám napsat. Pohádky o dítěti na přání umíme vyprávět také.
Bylo jednou jedno království a v tom království žil král. Měl syny Petra a Michala a dceru Alenku. Nejraději měl právě dceru. Alenka byla totiž nejchytřejší a nejlaskavější, zajímala se o umění, o knihy a lidé ji měli rádi.
Pokračovat ve čtení →
Daleko v horách stála menší chaloupka. V ní žil dědeček s babičkou. Každé prázdniny za nimi jezdil jejich milovaný vnouček Jakub. Měl to tam moc rád, protože to místo pro něj bylo kouzelné. Žádný den v téhle chaloupce nebyl jen tak obyčejný.
Pokračovat ve čtení →
Hlavní hrdinka příběhu je pětiletá holčička, která dostane namísto vysněného pejska mladší sestřičku. Chvíli jí trvá, než se s tou informací smíří, nakonec se ale rozhodne, že bude ta nejlepší sestra. Malé miminko, které rodiče přinesou z porodnice, jí s tím však bohužel příliš nepomáhá. A tak se holčička rozhodně zakročit. Takhle by to přece nešlo! Sama naučí malou sestru všechno důležité, co bude v životě potřebovat.
Pokračovat ve čtení →
Za horami a dolinami se ukrývala malá vesnička. Ve vesnici žili lidé, kterým láska už dávno odešla ze srdcí, kromě jednoho chlapce, Jiříka, který žil s mámou v chalupě u lesa.
Pokračovat ve čtení →
Zelenina je zdravá, říká snad každý dospělý. Co když si ale i se zeleninou doneseš z obchodu malé zvířátko? To se nedávno stalo Karolínce. Její maminka šla nakoupit do obchodu. Samozřejmě hlavně hodně zeleniny, aby byla Karolínka zdravá a silná.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna školka na kraji malého města, do které chodila veselá holčička jménem Eliška. Zrzavá holčička měla ve školce spoustu kamarádů a každé ráno se tam velmi těšila.
Pokračovat ve čtení →
Ve vysokých skalách žil drak. Byl obrovský. Měl velkou tlamu a v ní plno ostrých zubů. Jeho ocas byl dlouhý a silný. Když s ním máchal a u toho chodil, vypadalo to, jako by bylo zemětřesení. Tenhle drak byl ale ještě v něčem jiný.
Pokračovat ve čtení →
Babička Maruška je nejlepší babička na celém světě. Vždycky nosí krásně barevné moderní sukně, vlasy má hedvábně stříbrné a vyčesané, ale nejkouzelnější je na ní její milý úsměv. Nikdy jí na tváři nechybí. A i když je o dost starší než všichni ostatní, je s ní nesmírná legrace.
Pokračovat ve čtení →
Mirka a Lucka byly kdysi velké kamarádky. Spolu si hrály, spolu se učily, chodily spolu do školy i ze školy a seděly spolu i v lavici. Jednou se ale ošklivě pohádaly a od té doby už o sobě nechtěly ani slyšet. Nejenže spolu nemluvily, ale dokonce se na sebe ošklivě dívaly a říkaly o sobě navzájem špatné věci.
Pokračovat ve čtení →
Večer, když už všichni spí, vylétávají ze svých úkrytů malinké víly a navštěvují naše domovy. Vyhledávají dětské pokojíčky a proklouzávají přes okno až k dětem. Najdou malou skulinku a vklouznou pod polštář. Hledají, jestli tam není nějaký vytržený zub. Ne vždy je to ale pro vílu jednoduché. Ne vždy zoubek vezme s sebou. Někdy to prostě nejde, tak jak tomu bylo nedávno v noci.
Pokračovat ve čtení →
Bylo jednou jedno království a v tom království žil princ. Tento princ měl velmi přísné rodiče, kteří ho zamykali do nejvyšší věže. Princ tam byl celé dny sám, neměl si s kým popovídat, neměl ho kdo rozveselit. Jednoho dne zaťukal na okno malý ptáček.
Pokračovat ve čtení →
Na úplném konci města, až tam, kde už začínají lesy a pole, stojí menší dům. V něm bydlí holčička Viktorie. Chodí do druhé třídy, prostě velká holka. Blonďaté vlásky se jí na sluníčku vždycky krásné třpytí a v jejích nebesky modrých očích probleskují kouzelné jiskry.
Pokračovat ve čtení →
Do konce školy chybělo už jen pár dní. Sluníčko svítilo a pěkně hřálo, že si brzy holčičky Anča a Barča sedly do stínu na lavičku.
Pokračovat ve čtení →
Bylo jednou jedno město a v tom městě bydlela Elenka. Elenka byla smutná, protože se do tohoto města přestěhovali teprve nedávno, a tak v něm neměla žádné kamarádky. Měla jen malé kotě, které jí darovala babička, když se stěhovali.
Pokračovat ve čtení →
Za městem hned vedle skal se rozprostíral velký rybník. Voda v něm byla hluboká, plavalo tam několik kapříků a sumců, kolem něj poskakovalo pár žabiček a na samém dně rybníka bydlel vodník. Byl to moc hodný zelený mužík. Staral se o ryby, uklízel si v rybníčku, aby tam měl hezky čisto, a dával pozor, aby se nikomu nic u rybníka nestalo. Nejednou dokonce někomu zachránil život. Stalo se to celkem nedávno.
Pokračovat ve čtení →