Už máte dost princezen a velkých bohatýrů? V těchto pohádkách jsou hlavními postavami děti. Možná se právě v pohádce o dětech vaše dítko pozná nebo si odnese ponaučení. A pokud vám chybí pohádka o vašem dítěti, zkuste nám napsat. Pohádky o dítěti na přání umíme vyprávět také.
Byl jednou jeden malý chlapeček, který si moc přál mít přítele. Nepřál si však obyčejného kamaráda! Jeho snem bylo mít veřejného parťáka – pejska. Každý den po škole maminku i tatínka pěkně prosil, ať mu pejska koupí, ovšem neúspěšně. Honzík byl neposedný chlapeček a učit se mu nechtělo, jeho rodiče se proto báli, že by se o pejska nedokázal postarat.
Pokračovat ve čtení →
V domečku za lesem žil chlapec jménem Daniel. Les, který se rozprostíral za chlapcovým domem, byl kouzelný.
Když pracoval na maminčině zahrádce, najednou se před ním objevil zajíček. Ten mu vysvětlil, že zabloudil a že žije v kouzelném lese za jeho domem. Společnými silami pak našli cestu zpět a zajíček se dostal domů do svého kouzelného lesa. Jak to všechno zvládli? To jste se mohli dočíst v pohádce Kouzelný les.
Od té doby se zajíček a Daniel stali nerozlučnými kamarády a zažívají spolu různá dobrodružství. Například nedávno na podzim, když pomáhali srncům shazovat parůžky.
Pokračovat ve čtení →
Bylo pondělí a děti si hrály ve školce s hračkami. Honzík si stavěl z kostek velikou věž a Čenda jezdil kolem s autíčkem. Maruška seděla u stolečku a kreslila si. Mezi nimi běhal neposedný Bertík s pterodaktylem v ruce a předstíral, že loví jiné dinosaury.
Pokračovat ve čtení →
Každé období je něčím zvláštní. Například na podzim začíná padat listí, vítr má větší sílu a častěji prší. Některé děti nemají podzim rády právě kvůli dešti. Jiné si ale dokáží i toto období užít. Stejně jako Martinka. Copatá blondýnka s modrýma očkama a nekonečným úsměvem. Martinka, i když už je velká, chodí přece do první třídy, miluje skákání v kalužích. A proto, když prší, jásá. Nebylo tomu ale tak vždycky.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden malý chlapeček, který se jmenoval Kristián. Blonďatý chlapeček nejvíc na světě miloval pohádky, nejvíc však ty, které mu každý večer před spaním vyprávěla jeho maminka. Kristiánek poslušně ležel večer ve své postýlce, přikrytý až po uši teplou peřinkou a poslouchal kouzelný příběh na dobrou noc, který mu vyprávěla jeho maminka.
Pokračovat ve čtení →
Za zeleným údolím v malované vesnici žije několik dětí. Všechny mají rády jednu hru. Fotbal. Každý den všichni kopou do míče, zkoušejí kličky, nahrávky, ale hlavně se učí spolupracovat a být kolektivní hráči. Fotbal není jen o tom kopat do balónu a dávat rány, je to o týmu. O tom, že hráči se musejí naučit spoléhat jeden na druhého a přihrávat si. O tom se přesvědčily i děti z malované vesnice. Stalo se to nedávno na podzim.
Pokračovat ve čtení →
„Dorotko, učesej si vlásky,“ povídala maminka rozcuchané hnědovlasé holčičce.
„Mně se nechce, mami. Vždyť si jdeme hrát s holkama ven.“
Pokračovat ve čtení →
Existuje dům, ve kterém žijí jen pejsci. Lidé se tam o ně chodí starat. Dávají jim najíst, ošetřují je a hladí. Bydlí tam pejsci, kteří nemají svého pána. Jsou opuštění. Aby se nemuseli potulovat, žijí právě v takovém útulku, kde je o ně postaráno. Občas do psího domu někdo zajde, vybere si opuštěného pejska a vezme si ho domů. Takhle to udělala i Anička a její maminka.
Pokračovat ve čtení →
Ve škole v Malinové ulici se měl brzy konat Halloween. A to znamená, že celá škola byla převlečená do hrozivého šatu. A holčička jménem Sára se už nemohla dočkat! Těšila se na párty v její třídě, kde se ona i její spolužáci převlečou za strašidla či hrozivá monstra.
Pokračovat ve čtení →
Byl jeden chlapeček Viktor, který právě začal chodit do školy. Tam se naučil číst, a tak si četl knížky, hlavně ty o přírodě. Dověděl se v nich o mořských potvůrkách, tropických pralesích nebo o tom, jak kytičky na slunci dělají cukr. Nejvíc ho ale zajímali pavouci.
Pokračovat ve čtení →
Péťa byl malý kluk, který bydlel v paneláku na okraji města. Byl trochu smutný, protože v paneláku se nikdy nic nedělo a nebyla tam ani žádná zvířátka. V bytě nemohl chovat ani pejska. Jeho nálada se vždy změnila k lepšímu tehdy, když mu maminka oznámila, že jdou na návštěvu k dědečkovi.
Pokračovat ve čtení →
Pavlínka a Kubík jsou dvojčata. Narodili se ve stejný den a ve stejnou hodinu. Měli se moc rádi a vždycky všechno dělali společně. I večer chodili spát ve stejnou dobu. Pokaždé, když se setmělo a Pavlínka s Kubíkem vklouzli do postele, maminka přišla do jejich pokojíčku, sedla si k nim a vyprávěla pohádku.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden chlapec jménem Tomáš. Byl to velký zvědavec a rád se učil nové věci. Jednoho večera si lehl do postele a četl si knížku o vesmíru. Zajímalo ho, jaké by to bylo navštívit nějakou vzdálenou planetu a poznat jiné bytosti.
Pokračovat ve čtení →
Daleko v hlubokém moři stojí krásné vodní království. Žije v něm král, královna a jejich dvě děti. Princ a princezna. Chlapec se jmenuje Korálek a pořád někde plave. Nevydrží chvíli na místě. Nemá ještě královské povinnosti, a tak si proplouvá mořem, hraje si s rybami a objevuje nová zákoutí pod hladinou. Dívka se jmenuje Perla. Je to chytré děvče. Miluje knížky a moc ráda se dozvídá nové věci. Nejčastěji se nechává unášet jemným proudem, u toho si čte a pozoruje podmořské živočichy.
Pokračovat ve čtení →
Anička byla holčička, která žila s maminkou v chaloupce v lese. Znala ho dobře, přesto ji každý den něčím překvapil.
Pokračovat ve čtení →