V pátek si chlapci o přestávce povídali o tom, co budou dělat o víkendu. Jeden se chystá do kina, druhý půjde bruslit, třetí jede na výlet. „A ty děláš o víkendu co?“ zeptali se chlapci Robina. Robin se zamyslel a váhal s odpovědí.
Pokračovat ve čtení →
Byl pátek před Velikonocemi a Vojtík už se těšil, jak půjde odpoledne za dědečkem poslechnout si další část příběhu Velikonoc. Jak se ale podivil, když po obědě přišel dědeček za ním.
Pokračovat ve čtení →
Sotva Vojtík dojedl polévku ze zeleného hrášku, už spěchal k dědečkovi. Dědeček seděl ve svém oblíbeném křesle a popíjel podivný nápoj.
Pokračovat ve čtení →
Vojtíkův dědeček seděl ve svém křesle a díval se z okna, jak venku prší. Kolem se loudal zamračený Vojtík a nevěděl, co má dělat. Těšil se už na velikonoční nadílku, ale do té zbývalo ještě tolik dní.
Pokračovat ve čtení →
Vojta s maminkou pokračovali v úklidu. Vymetli pavučiny, které včera přehlédli a utřeli prach.
„Mami, co je dneska za den?“ ptal se Vojtík, když uklízel koště.
„Úterý.“
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden pejsek Bailey, který velmi toužil pomáhat lidem. Netušil však jak. Byl přece jenom malý pejsek, neměl žádnou kouzelnou moc. Jednou v noci si pěkně ležel ve svém pelíšku doma v rodině, u které žil, když tu najednou viděl, jak na tmavé noční obloze padá hvězda. A padající třpytivá hvězdička je přece kouzelná! Ta přece nosí štěstí!
Pokračovat ve čtení →
Kdysi dávno žil byl chudý kameník. Měl jen svůj krumpáč, mozolnaté ruce a malého synka Honzu. Žili spolu v Horách Kutných, kde bylo kamene dost a o jeho služby nikdo neměl zájem. I rozhodl se, že půjde i s chlapcem do světa.
Pokračovat ve čtení →
Tomášek byl malý chlapec, který nechtěl pořádně jíst. Zeleninu ani ovoce nechtěl ani vidět, chodil pozdě spát a pořád koukal jen na televizi nebo do tabletu. Špatně se i oblékal, často nenosil ponožky, a když se venku zmáčel, nechtěl jít domů se převlékat. Marně mu maminka domlouvala, že z toho bude nemocný. A tak se i stalo.
Pokračovat ve čtení →
Když nastane večer a přijde noc, na nebi se rozsvítí hvězdy. Některé jsou menší, jiné větší. Jedna svítí méně, druhá více. Jejich malá světýlka vidí děti po celé zemi. Rozestoupí se po celé obloze a dávají nám znamení, že je čas jít spát. Tyhle hvězdy nejenže svítí, ale dávají na děti pozor. Ze své velké výšky krásně vidí do dětských pokojíčků. Dohlíží na to, komu se zdají špatné sny, anebo pomáhají dětem usnout. Když nastane večer a všechno kolem utichne, hvězdičky nastraží své malé oči a uši a poslouchají, kde které dítě potřebuje jejich podporu.
Pokračovat ve čtení →
Žila byla jedna holčička, která měla zlaté vlásky. Proto jí všichni říkali Zlatovláska. Holčička chodila často do lesa na houby, na maliny a jahody. Jednou ale zašla daleko a zabloudila. Chodila dlouho a pořád se jí nedařilo najít správnou cestu domů. Dostala se jen hlouběji do lesa.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden líný kocourek Mourek, který žil se svou rodinkou ve velkém domečku. Bylo to Mourkovo království a ten si ho věrně hlídal. Jeho nejlepší kamarádka byla malá Anička. Vždy si s ním hrála, házela mu klubko vlny či ho podrbala. I když popravdě – Mourek byl velmi líný, nejraději ležel nebo papal pamlsky pro hodné kočičky.
Pokračovat ve čtení →
Milé děti, určitě si vzpomínáte na příběh o krásné dívce Hance, která žila se svou babičkou v chaloupce. Hanka s babičkou byla známá po celém širém okolí svým pekařským uměním. Jelikož její babička už neměla tolik sil, tak Hanka chodila každý den na vesnický trh, kde prodávala jejich koláčky či chleba. Jednoho dne tam Hanka narazila na mládence, který si přišel koupit koláč.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna krásná dívka Hanka, která žila se svou babičkou v chaloupce v maličké vesničce. Moc toho věru neměly. Krásná dívka pomáhala babičce, jak jen mohla. Uklízela, nakupovala, pekla. Hanka už rodiče neměla, a právě proto byla své babičce vděčná za hodně. Právě ona krásnou dívku totiž vychovala. Hanka se svojí babičkou pekly všelijaké koláčky.
Pokračovat ve čtení →
Máša a medvěd vyrazili do lesa, aby si poslechli, jak ptáčci nádherně zpívají. Medvěd chtěl Mášu naučit, jak kterého ptáčka pozná podle zpěvu. Posadili se na kámen vyhřátý od sluníčka a poslouchali.
Pokračovat ve čtení →
Náš svět je obrovský. Když se večer podíváme na nebe, vidíme krásné hvězdy či velikánský měsíc, který nám vesele svítí na dobrou noc. Je to kouzelný vesmír, plný tajemství, ve kterém žijeme i my, na planetě Zemi. A na tom velkém kouzelném měsíci, který nám každou noc svítí, žije jeden malý bílý skřítek, který se jmenuje Snílek. Jeho jméno má velký význam. Skřítek žije na měsíci sám a stará se o to, aby každý člověk či bytost ve vesmíru měla v noci krásné sny.
Pokračovat ve čtení →