Víte, kdo je to plížák panelákový? To jsem já. Vypadám jako černá hromádka chlupů s velkýma kočičíma očima. Mám ostré drápy, kterými v noci škrábu nábytek a nohy, které koukají zpod peřin. Teda, měl bych to tak dělat. Jenže mně se ty děti tak líbí.
Pokračovat ve čtení →Pohádky o plížácích
Plížák je malá potvora, velká jak kotě, má dlouhé, jemné chlupy jak perská kočka, má malé červené nebo černé oči, které ve tmě svítí, na packách má krátké ostré drápky, takzvané lechtáky, kterýma lechtá spáče, když vystrčí nohu přes pelest. Je strašně mstivý, má velice ostré zuby a rád spícím dětem okusuje uši nebo palečky, když je nemají schované pod peřinou.
V noci když je tma, tak plížáky slyšíte, jak potichu funí a škrabkají drápky po koberci nebo po linoleu.
Plížák Panelákový
Jak skřítek Drabík zachránil děti před Plížáky
Bylo pondělí a děti si hrály ve školce s hračkami. Honzík si stavěl z kostek velikou věž a Čenda jezdil kolem s autíčkem. Maruška seděla u stolečku a kreslila si. Mezi nimi běhal neposedný Bertík s pterodaktylem v ruce a předstíral, že loví jiné dinosaury.
Pokračovat ve čtení →