Na mýtince stál domeček a v tom domečku žil statný dřevorubec se svou ženou. Měli se moc rádi, avšak byli velmi chudí. Dům se jim rozpadal, děravou střechou dovnitř zatékalo a na jídlo jim moc peněz také nezbývalo.
Pokračovat ve čtení →Krátké pohádky
Pohádky na 3 až 7 minut čtení. Užijte si pohádkové čtení s dětmi.
Pichlavá velikonoční nadílka
Velikonoce se hojně označují jako svátky jara. Ptáte se proč? Příroda se probouzí, všechny možné květinky začínají vyrůstat ze země, stromy krásně pučí, zvířátka se rozmnožují a vše se krásně začíná zelenat. A právě v tomto období se odehrál příběh, který vám dnes budu vyprávět.
Pokračovat ve čtení →Ukradená čokoládka
Malý Jeník právě seděl v autě a s úžasem sledoval okolní plynoucí krajinu. Už se nemohl dočkat, až dojede k babičce, u které trávil jarní prázdniny nejradši. Babička sice bydlela ve městě, měl to tam ale rád. Tolik hřišť, obchodů s hračkami a sladkostmi u nich na vesnici neměli.
Pokračovat ve čtení →Housenka Píďa a víla Malvína
Na rozlehlém poli nedaleko lesa, žila zelená housenka, které nikdo neřekl jinak než Píďa. Ta zde byla velice šťastná, protože tu měla celé pole se zelím, na němž si každý den velmi pochutnávala. Bydleli tu s ní i její kamarádi a také rodina.
Pokračovat ve čtení →O třech líných a hamižných jedlících
V jedné malebné české vesničce stál rozlehlý statek, kde žil hospodář se svojí ženou a třemi syny – Jakubem, Václavem a Josefem. Život na statku obnášel moc práce, avšak tu zastávali jen hospodář a jeho žena. Jakub, Václav i Josef totiž byli tuze líní a jejich oblíbeným místečkem byla vyhřátá pec.
Pokračovat ve čtení →Jak si Lolo zapamatoval barvy duhy
Byl jednou jeden leprikón jménem Lolo, který žil v nevelké vesničce spolu s dalšími leprikóny. Leprikóni jsou malí vousatí skřítci v zelených oblečcích a kloboučcích, jejichž úkolem je hlídat hrnec zlata, který se objevuje vždy na konci duhy. Mají totiž bránit tomu, aby hrnec se zlatem někdo našel a to všemi možnými způsoby. Tyto způsoby často zahrnují různé naschvály a zákeřnosti, které mají lidi od hledání pokladu odradit. Nedělají to však jen kvůli ochraně pokladu, ale také prostě proto, že je to baví.
Pokračovat ve čtení →Jak zebra ztratila pruhy
Když zoologická zahrada konečně otevřela brány pro své návštěvníky, mohla se pochlubit mnoha novými přírůstky. A některé byly skutečně vzácností, jako třeba zebří mládě.
Jako každé dítko se měla malá zebra náramně k světu, překypovala energií a občas i své rodiče pozlobila. Vybírala v jídle, chodila kam neměla apod.
Pokračovat ve čtení →O statečném papouškovi Rikovi
Na druhém konci naší planety Země se nachází jeden z mnoha deštných pralesů, v němž před několika lety žil papoušek, jehož tělo pokrývala lesklá červená peříčka. Jmenoval se Riko. Svůj domov měl v koruně jednoho vysokého stromu, kde se mu velice líbilo. Měl tam výhled na velkou část pralesa, a díky tomu mohl jednoho dne pomoci zachránit život několika zvířátkům, která žila dole v pralese. Co se stalo? To vám právě teď povím.
Pokračovat ve čtení →Jak se Honza učil kovářem
Dokud byl Honza malý kluk, nejraději na píšťalu pískal a na stráni sedával. Když mu bylo šestnáct let, povídala mu máma: „Honzo, vyučíš se kovářem.“ Tak šli ke kováři a ten vzal Honzu do učení.
Pokračovat ve čtení →O zlatých jablíčkách
Byl jednou jeden král a měl ve své královské zahradě vzácnou jabloň, která mu dávala zlatá jablíčka. Jablíčka se ovšem začala ztrácet a zloděje nemohli dostat. Král nechal vyhlásit po celém království, že kdo zloděje chytí, ten dostane hromadu peněz.
Pokračovat ve čtení →Neviditelný jednorožec
Bylo takhle jednou jedno stádo koní, které žilo na farmě strýčka Toma. Mezi všemi těmi koni všech různých barev byl i jeden jednorožec, který byl ale velmi smutný, nikdo ho totiž neviděl. Abyste mohli vidět jednorožce, musíte totiž věřit na kouzla, a na ty dnes už nikdo nevěří.
Pokračovat ve čtení →Princezna a kouzelná kytička
Byla jednou jedna krásná princezna Anička. Měla dlouhé vlásky, modrá očička a ráda nosila šatičky. Anička byla i velmi moudrá, hodná a každému pomáhala.
Pokračovat ve čtení →Chytrá liška
Jednou si liška dělala z vlka legraci, až se rozzlobil a začal ji honit po lese. Liška se mu chtěla schovat a zalezla mezi kořeny velikého dubu. Vlk ji dohonil a začal se k ní přes kořeny dobývat, až se jí zakousl do nohy.
Pokračovat ve čtení →Jak dědeček měnil, až vyměnil
Šel se jednou stařík projít k řece a uslyšel křik. V řece se topil kupec, křičel o pomoc a nemohl se dostat na břeh. Stařík přispěchal, vzal dlouhou větev a pomohl kupci z vody ven. Kupec nevěděl, jak se staříkovi odvděčit, tak ho pozval k sobě domů do města, pohostil ho a daroval mu kus zlata velký jako koňská hlava.
Pokračovat ve čtení →O popleteném ježečku Honzíkovi
V hlubokém lesíku, plném dubů a javorů, žila rodinka Bodlinkových- maminky, tatínka a popleteného Honzíka. Proto, když ho maminka posílala pro ostružiny nebo lesní jahody, mu vždy kladla na srdce:
„Nechoď dál než ke starému dubu. Tam začíná houština, a v té se snadno ztratíš.“
Pokračovat ve čtení →