Pohádky na 3 až 7 minut čtení. Užijte si pohádkové čtení s dětmi.
To byl dneska den. Všichni jsou unavení, nejvíc maminky a tatínkové, ale děti přesto chtějí slyšet pohádku. Co s tím? Je to lehké. V takových případech pomohou krátké pohádky, které rychle odsýpají, a přesto neztrácí nic ze svého kouzla. Jestli se už těšíte do postele, přečtěte si krátkou pohádku, dejte si pusu na dobrou noc a hurá do hajan. Na dlouhou pohádku bude čas zase příště.
Bylo jednou jedno království a v tom království žil princ. Tento princ měl velmi přísné rodiče, kteří ho zamykali do nejvyšší věže. Princ tam byl celé dny sám, neměl si s kým popovídat, neměl ho kdo rozveselit. Jednoho dne zaťukal na okno malý ptáček.
Pokračovat ve čtení →
Na úplném konci města, až tam, kde už začínají lesy a pole, stojí menší dům. V něm bydlí holčička Viktorie. Chodí do druhé třídy, prostě velká holka. Blonďaté vlásky se jí na sluníčku vždycky krásné třpytí a v jejích nebesky modrých očích probleskují kouzelné jiskry.
Pokračovat ve čtení →
Škola skončila a konečně nastaly vytoužené dva měsíce volna. V mravenčí škole začaly prázdniny. A o prázdninách je nejlepší vypravit se na výlet. Mravenčí mamka s taťkou naplánovali svým dvěma mravenčím dětem spoustu výletů. A právě dnes s nimi chtěli navštívit ta nejzajímavější místa v okolí.
Pokračovat ve čtení →
Do konce školy chybělo už jen pár dní. Sluníčko svítilo a pěkně hřálo, že si brzy holčičky Anča a Barča sedly do stínu na lavičku.
Pokračovat ve čtení →
Bylo jednou jedno město a v tom městě bydlela Elenka. Elenka byla smutná, protože se do tohoto města přestěhovali teprve nedávno, a tak v něm neměla žádné kamarádky. Měla jen malé kotě, které jí darovala babička, když se stěhovali.
Pokračovat ve čtení →
Za městem hned vedle skal se rozprostíral velký rybník. Voda v něm byla hluboká, plavalo tam několik kapříků a sumců, kolem něj poskakovalo pár žabiček a na samém dně rybníka bydlel vodník. Byl to moc hodný zelený mužík. Staral se o ryby, uklízel si v rybníčku, aby tam měl hezky čisto, a dával pozor, aby se nikomu nic u rybníka nestalo. Nejednou dokonce někomu zachránil život. Stalo se to celkem nedávno.
Pokračovat ve čtení →
Ten den se ve škole Matyášovi moc líbilo. O výtvarce vyráběli přáníčka k svátku tatínků. Přáníčko vypadalo jako otevírací auto – a auta Matyáš kreslil ze všeho nejradši. Tátovi se bude určitě líbit.
Pokračovat ve čtení →
Jednoho krásného letního dne se zvířátka rozhodla uspořádat nový závod. Kdo přeplave rybník jako první?
Pokračovat ve čtení →
Byli jednou jedna Katka a jeden Pepík. Byli to sourozenci. Velmi rádi jezdili na kole, chodili plavat, bruslili a hráli basketbal. Přišel však podzim a začalo pršet. A pršelo a pršelo a pršelo. Děti se nudily, a tak si zapnuly televizi.
Pokračovat ve čtení →
Daleko na západě ve westernovém městečku žila mladá dívka. Jmenovala se Doli. Byla to statečná a odvážná holka. Vlasy nosila vždy spletené ve dvou copech a na hlavě jí nikdy nechyběl kovbojský klobouk. V tomto městě se jezdilo jen na koních. Každý, kdo tam bydlel, měl svého vlastního. A samozřejmě i Doli měla svého zvířecího kamaráda. Byl celý hnědý, jen mezi očima měl bílou skvrnu ve tvaru srdce.
Pokračovat ve čtení →
Milé děti, určitě si vzpomínáte na příběh o zvědavém chlapečkovi Jirkovi, který se vydal do lesa sbírat bylinky a bobule spolu se svým věrným pejskem Brunem. A když Jirka neuposlechl radu své maminky a vešel hlouběji do lesa, potkal stařenu, které se rozhodl pomoci odnést dřevo k ní do chaloupky.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna chaloupka. V té dřevěné chaloupce na konci vesnice žil zvědavý chlapeček jménem Jirka. Chlapečka zajímalo všechno. Nejraději však chodil do lesa, kde mohl zkoumat krásy přírody. Vždy když se jeho maminka vydala na trh a otec pracovat na pole, dali Jiříkovi za úkol uklidit chalupu a nasbírat v blízkém lese bylinky, maliny či ostružiny.
Pokračovat ve čtení →
Nebyl to zlý rok. Úrody bylo dosti, těžilo se mnoho stříbra a nová mince tolar byla za 21 pražských grošů. Panstvo i poddaní žili si vcelku spokojeně.
Pokračovat ve čtení →
Nastalo sucho. Období, kdy mraky dávno nikdo neviděl. I sluníčko pálilo mnohem více. Zvířátka v lese se schovávala ve stínu borovic a chodila se zchladit do nejbližšího potoka. Teplo ale nebylo to jediné, co jim dělalo starosti. To, že dlouho nepršelo, znamenalo, že se může občas někde objevit požár. A to se taky v borovicovém lese stalo.
Pokračovat ve čtení →
Chytrouška nebyla svému jménu nic dlužna. Ale samotná chytrost není nikomu dána při narození jen tak pro nic za nic, tu musí od svého mládí každý získat samostatným učením. A tak se stalo, že Chytrouška, jak vyrůstala na hájovně, naučila se mnoha věcem, které nyní mohla v lese, v prostředí pro ni zcela neznámém, dokonce i dobře použít.
Pokračovat ve čtení →