Pohádky na 3 až 7 minut čtení. Užijte si pohádkové čtení s dětmi.
Daleko v horách stála menší chaloupka. V ní žil dědeček s babičkou. Každé prázdniny za nimi jezdil jejich milovaný vnouček Jakub. Měl to tam moc rád, protože to místo pro něj bylo kouzelné. Žádný den v téhle chaloupce nebyl jen tak obyčejný.
Pokračovat ve čtení →
Existuje ostrov, kam nemůžeš dojet autem, vlakem, ani letadlem. Jedině tam připlout lodí. Na okraji toho ostrova je přístav, kde jich kotví hned několik. Všechny vypadají nádherně. Mají krásné vlajky a barevné plachty. Na každé lodi stojí kapitán a hrdě se ukazuje, aby všichni poznali, která loď k němu patří. Když chce někdo odcestovat z ostrova, vybere si loď a zeptá se kapitána, jestli ho odveze. Ten pak pasažéra bezpečně dopraví, kam potřebuje.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna smutná královna. Byla smutná, protože její muž už zemřel a ona neměla žádné děti. Bála se, kdo bude vládnout v její zemi, když i ona jednou umře. Královna nejedla, nepila, jen se vozila na koni po království a přemýšlela.
Pokračovat ve čtení →
Za horami a dolinami byla jedna malá, stará dřevěná chaloupka, ve které žila čarodějka Helga. Čarodějka byla velmi krásná, měla černé husté vlasy jako havran a oči modré jako nejjasnější nebe.
Pokračovat ve čtení →
Milé děti, určitě si vzpomínáte na kouzelný příběh o pirátovi Bradovi, který spolu se svým věrným přítelem papouškem Apollem hledal po oceánu ztracený tajemný poklad. Kapitánův sen byl najít poklad a vytrhnout svůj chudý ostrov z bídy.
Pokračovat ve čtení →
Dávno, pradávno žil jeden pirát. Pirát pocházel z chudého ostrova, ale rozhodl se, že svůj ostrov zachrání a najde ztracený poklad. Plavil se sám po Tichém oceánu na své velké pirátské lodi se svojí maličkou posádkou. Jeho posádku tvořil totiž on sám, pirát – kapitán Brada, spolu se svým věrným papouškem Apollem. Kapitán Brada měl velký sen – najít ztracený poklad, který vytrhne jeho malý ostrov z bídy.
Pokračovat ve čtení →
„Větvičku za větvičkou, klacík za klacíkem,“ prozpěvoval si čáp, který létal na nebi. Bylo jaro a tenhle čáp bez přestání přilétával k opuštěnému komínu a pak zase zpátky do blízkého lesa. Nosil si postupně větvičky a skládal je na vrchol komínu. Stavěl si tam z nich hnízdo. Těšil se, že až ho bude mít hotové, nastěhuje se tam s ním jeho milovaná paní čápová a budou moci mít spolu malá čapí miminka.
Pokračovat ve čtení →
Bylo nebylo jednou jedno království. V tom království nebyly žádné jiné ovocné stromy, jen jedna jabloň, která rostla na nádvoří hradu. Vždy na podzim rodila krásná červená jablíčka, která byla zázračná. Dokázala totiž uzdravit každou nemoc.
Pokračovat ve čtení →
Za horami a dolinami se ukrývala malá vesnička. Ve vesnici žili lidé, kterým láska už dávno odešla ze srdcí, kromě jednoho chlapce, Jiříka, který žil s mámou v chalupě u lesa.
Pokračovat ve čtení →
Zelenina je zdravá, říká snad každý dospělý. Co když si ale i se zeleninou doneseš z obchodu malé zvířátko? To se nedávno stalo Karolínce. Její maminka šla nakoupit do obchodu. Samozřejmě hlavně hodně zeleniny, aby byla Karolínka zdravá a silná.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna školka na kraji malého města, do které chodila veselá holčička jménem Eliška. Zrzavá holčička měla ve školce spoustu kamarádů a každé ráno se tam velmi těšila.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden princ. Žil na velkém zámku, ale byl velmi pyšný. Princ Karel každému jen rozkazoval a od nikoho si nedal poradit. Jeho otec, král, se snažil, jak mohl, ale převychovat svého syna nedokázal. Celé království z toho bylo smutné.
Pokračovat ve čtení →
Ve vysokých horách nad černým údolím bydlela skupina orlů. Měli hnízda blízko sebe. Všechno dělali společně. Létali nad černým údolím vždycky ve skupině. Nikdy se neoddělovali. Říkali si neporazitelní. Byla to skupina orlů, která chtěla vládnout nad celým černým údolím i nad horami. Nikoho mezi sebe nikdy nepřijali. A nikdo se ani neodvážil se je na to zeptat. Až na jedno malé káně.
Pokračovat ve čtení →
Medvědi v zimě spí. To ví snad každé dítě. Byl však jednou jeden medvěd, který se jmenoval Míša, a tomu se tedy spát nechtělo. Jak to ale začalo? Nejdříve tak jako u všech ostatních medvědů.
Pokračovat ve čtení →
Ve vysokých skalách žil drak. Byl obrovský. Měl velkou tlamu a v ní plno ostrých zubů. Jeho ocas byl dlouhý a silný. Když s ním máchal a u toho chodil, vypadalo to, jako by bylo zemětřesení. Tenhle drak byl ale ještě v něčem jiný.
Pokračovat ve čtení →