Pohádky na 3 až 7 minut čtení. Užijte si pohádkové čtení s dětmi.
Krátké pohádky jsou plné dobrodružství, kouzel a překvapení. Děti je milují, protože je to jako cesta do tajuplného světa plného fantazie a překvapení.
Byli tři bratři, kteří dostali od svého otce úkol. Jak se tak bratři vydali ze zámku a cválali hustým lesem, přepadla je strašná bouře. Schovali se pod husté stromy a čekali, až ta bouře skončí. Čekali, vtipkovali a povídali si, co asi jen může být v té truhle, ke které je otec poslal.
Pokračovat ve čtení →
Byli jednou tři bratři, princové, kteří žili se svým otcem na zámku. Každý byl však jiný a moc si spolu nerozuměli. A právě to krále, jejich otce, velmi trápilo. První bratr, nejstarší princ Adam, byl velmi statečný a chrabrý, vyhrával jednu bitvu za druhou a ničeho se nebál. Druhý bratr byl princ Matěj, ten však nepoužíval sílu jako jeho bratr Adam, ale rozum.
Pokračovat ve čtení →
Víla Dandelia byla květinová víla. Ale zatímco ostatní květinové víly měly krásná motýlí křídla hrající všemi možnými barvami, víla Dandelia neměla žádná. To ji velice trápilo, protože ostatní víly se jí kvůli tomu často posmívaly. To bylo od nich moc ošklivé.
Pokračovat ve čtení →
V jedné zemi, kde nejsou skoro žádné stromy, jen hodně písku a všude kolem obrovské moře, žil malý chlapec. Bydlel s rodiči v menším domečku blízko pláže. Okna ze svého pokoje měl přímo na moře. Ráno ho budilo štěbetání racků, kteří přilétávali na kraj moře, a večer ho uspávalo šumění mořských vln. Protože měl moc rád vodu a pořád plaval a potápěl se, všichni mu říkali Plaváček.
Pokračovat ve čtení →
V jedné vsi žil chlapec. Byl to pastýř a každý den vodil na louku stádo oveček. Tam je hlídal, kdyby se náhodou objevil vlk. Jenže vlk se nikdy neobjevil a chlapec se začal na pastvě hrozně nudit. Honit se za motýly už ho nebavilo, a tak vymyslel strašně hloupý nápad, jak zahnat nudu a pobavit se.
Pokračovat ve čtení →
Žili byli děd s bábou. Měli chaloupku a u chaloupky políčko. Na tom políčku pěstovali všelicos a z každé dobré úrody měli ohromnou radost. Letos už měli většinu sklizenou, zbýval ještě záhonek s řepou.
Pokračovat ve čtení →
Víte, co je to meteorit? To je takový kámen, který letí vesmírem a občas nějaký spadne na zem na naši planetu Zemi. Prostě takový šutrák. A o jednom takovém meteoritu je tato pohádka.
Pokračovat ve čtení →
Někde nedaleko, jenom kousíček – dostal kytičku malý králíček.
Byl krásný letní den. Králíček Bing svačil doma zeleninu, když někdo zazvonil u dveří.
„Kdo to asi je, Flope?“
Pokračovat ve čtení →
Mirka měla silné bolesti břicha. Tak silné, že ji museli vzít do nemocnice a tam ji léčit. Mirka byla ale smutná. Ani jeden z jejích kamarádů ze školy ji během nemoci nepřišel navštívit. Celé dny ležela v posteli a nic ji nebavilo. Najednou slyšela ťukání. Na okno se posadily sýkorky.
Pokračovat ve čtení →
Kdysi dávno byl jeden tmavý borový les, který byl však lidmi už dávno zapomenut. Hluboko v tomto lese se nacházelo krásné průzračné jezírko. Vždy když na obloze vyšel sněhobílý měsíc a sovy začaly houkat na dobrou noc, u jezírka začali tancovat malí kouzelní elfové. Uši měli špičaté, na hlavách měli malé korunky z květin a na sobě měli oblek z listů.
Pokračovat ve čtení →
Když přijde noc, na nebi se ukáže srpek měsíce a kolem něj začnou poblikávat hvězdičky. Některé svítí více, jiné méně. Všechny ale krásně zdobí černou oblohu. Když se pořádně zadíváš na měsíc, můžeš zahlédnout, jak na něm někdo sedí. Je to skřítek Dřímal. Vysedává si na měsíci a nožkama si houpe ve vzduchu. Jeho nebesky stříbrný kabátek se na černé obloze krásně leskne a třpytivé vlásky vlají po větru.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna liška, která číhala na malá králíčata. Měla hlad a chtěla je sežrat. Jenže se objevil jelen, strážce lesa, a lišku vyhnal a potloukl svým parožím. Liška před ním utíkala, až doběhla k řece.
Pokračovat ve čtení →
V jednom velikém království seděla na zámku u okna královna a vyšívala. Právě byla zima a venku poletovaly sněhové vločky. Zimní krajina byla nádherná, královna si pootevřela okno a vyhlédla ven. Na chvíli zapomněla, že v ruce drží jehlu, a píchla se při vyklánění z okna do prstu.
Pokračovat ve čtení →
Oslík Šedák, který se všeho bál, žil na velké farmě, kde si ho všichni dobírali, protože byl moc maličký! Jednoho večera přišla velká bouře a když velký blesk udeřil blízko farmy, Šedák splašeně utekl do lesa a schoval se do jeskyně, kde přečkal bouři. Dalšího rána přemýšlel, jestli se vrátí na farmu. Jak tak přemýšlel, spatřil koníka, který táhl velký kočár. Koník nešťastně uklouzl a zlomil si nohu!
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden malý oslík, který se všeho bál. Žil na velké farmě, kde však moc kamarádů neměl. Jmenoval se Šedák, protože byl celý šedý jako ty tmavé mraky, které se na nás ošklivě mračí, když prší. Malý oslík Šedák však cítil, že na farmu nezapadá. Cítil, že ve velkém světě ho čekají ještě nová dobrodružství či skuteční přátelé. Věřil, že jednoho dne svůj strach z neznámého překoná.
Pokračovat ve čtení →