Na světě teče velké množství různě velkých řek a říček, jenž se vlévají do dalších řek, anebo přímo do moří a oceánů. A na jednom z těchto moří se již několik let plaví stará a skoro již rozpadlá loď. A kdo ji obývá? To se dozvíte na dalších řádcích této pohádky.
Na lodi žilo několik mužů, kteří byli oděni do roztrhaného oblečení, někteří z nich měli pásku přes oko a další zase dřevěnou nohu. Avšak žila tam s nimi i jedna žena. Jmenovala se Mary a této lodi vládla převážně ona. Právě ona byla totiž ta nejchytřejší a nejmoudřejší na celé lodi, ačkoliv její věk byl nejnižší. Na jejím rameni sedával papoušek Lorenzo – její věrný přítel.
Loď se plavila od ostrůvku k ostrůvku, jednou za čas piráti přepadli maličkou lodičku s rybáři a sebrali jim jejich úlovky, aby měli co jíst. Sami totiž chytat ryby neuměli.
Avšak nastalo období, kdy hrozně dlouho nenarazili na žádnou loď, byť jen maličkou. Bloudili po moři již skoro celý týden a už začínali mít obrovský hlad.
Najednou jeden z pirátů volá shora na ostatní: „Ostróóóv, vidím ostróóóv!“. Všichni najednou zbystřili a začali se radovat. Vydali se směrem k ostrovu a těšili se, že se zde najde někdo, kdo jim dá nějaké jídlo.
Ale mýlili se. Na ostrově nenašli žádné obyvatele. Trvalo několik dní, než jej důkladně prohledali, ale po lidech tu nebylo ani vidu, ani slechu.
Největší objev však učinila Mary. Spatřila vysokou palmu, ze které jednou za čas spadl kokosový ořech. Rozbíjela je pomocí své ostré mačety a rozdávala každému z pirátů, aby zahnali alespoň žízeň.
Jak tak Mary neustále chodila po ostrově, nacházela další a další potravu, a to zejména zeleninu. Brokolice, špenát, zelí, papriky, rajčata, ale i lilek či petržel. Jakmile ji ale nabídla ostatním pirátům, ti jen ohrnovali nad zeleninou nos. Mary ale věděla, že zelenina jim dodá mnoho síly a především vitamínů. Zelenina i ovoce jsou přece pro nás velice důležitou potravou.
Piráti ale moc neměli na výběr. Buď budou hladoví, anebo budou jíst alespoň zeleninu. První sousta jim sice moc nechutnala, avšak když zjistili, že jim pouhá zelenina dodá tolik energie, oblíbili si ji.
Jakmile se dostatečně posilnili, začali si dělat zásoby zeleniny i na lodi. Jakmile loď praskala ve švech, vyrazili zpět na širé moře. Jakmile si pochutnávali na rybě či jiném mase, nesměla jim k tomu chybět ani zelenina. Vždy, když jim na lodi došly zásoby zeleniny, vypravili se na zeleninový ostrov, aby si zase doplnili zásoby. Zelenina se tak stala nedílnou součástí pirátské stravy.
