Kdysi dávno, bude to už ale opravdu hodně let, bylo jedno království plné lesů a zvířátek, ale i nadpřirozených bytostí a sil. Tomu království vládl hodný král se svou královnou a ti si odjakživa přáli mít děťátko. Jenže štěstěna jim dlouhá léta nepřála. Nakonec se však přece radovali z malé holčičky se sněhobílou pletí. Dali jí jméno Sněhurka. Neradovali se však dlouho. Královna chvíli po narození dcerky těžce ochořela a zemřela.
Pokračovat ve čtení →Byl jeden domeček
Byl jeden domeček,
v tom domečku stoleček,
na stolečku mistička,
v té mističce vodička,
v té vodičce rybička.
Jak si malý Honzík začal nechat mýt vlásky
Malý Honzík se každý večer koupal, ale tuze nerad měl mokrou hlavu. Když mu maminka chtěla umýt vlásky, začal brečet, křičet, plácat rukama kolem sebe a nebylo s ním pořízení.
Pokračovat ve čtení →O tajném receptu na buchty pro Hloupého Honzu
Když šel Hloupý Honza do světa, dostal do ranečku buchty od maminky. Dál už to asi znáte. Ale možná už nevíte, kde se vzal ten vynikající recept.
Pokračovat ve čtení →Jak hledali ševce pro královnu Popelku
Už je to pěkných pár let, co jasný princ našel svou nevěstu podle střevíčku, který neobul nikdo jiný, než jeho milovaná Popelka. Konala se veliká svatba, z prince se stal král a z chudé dívenky jeho královna.
Pokračovat ve čtení →Kde se vzal Gruffalo
Kráčí si lesem, zrzavá myška,
chvíle je dlouhá, nudou si píská.
O malém psíkovi
Bača Fero měl mnoho ovcí. Aby se mu žádná z nich neztratila měl šest psů, kteří je ve dne v noci hlídali. Jednoho dne se jediné Ferově fence narodila čtyři štěňata. Jedno však bylo velmi malé. Dali mu proto jméno Pinďa.
Pokračovat ve čtení →O zlém drakovi
Ve velikém království za horami a lesy byli obyvatelé i král velmi sklíčení. Začal tam řádit strašlivý drak, kterému padlo za oběť nejen mnoho obyvatel té země, ale i tucty chrabrých rytířů, kteří se ho pokusili zabít. Byla to hrozná tříhlavá plamenná obluda, velmi mrštná, která byla den ode dne hladovější. Každý den jí padl někdo za oběť.
Pokračovat ve čtení →O bázlivých vesničanech
Vesnice Horní a Dolní Lhotu dělilo jen pár kilometrů, které se daly ujít za hodinu. Jejich obyvatelé se však již dlouho nestýkali. Problém byl v tom, že cesta vedle hlubokým lesem, o kterém se vyprávělo, že tam žije zlý drak.
Pokračovat ve čtení →O škaredé babce
Jednou byla ve Lhotě pod Zlatou skálou hodně stará a ošklivá babka. Lidé se jí báli a tak žila samotářským životem ve své malé chaloupce na kopci. Nikdo z místních nevěděl, jaká ve skutečnosti je, neboť ji všichni posuzovali jen podle jejího vzhledu a nikdo s ní ani slova nepromluvil.
Pokračovat ve čtení →O hloupé Líze
Líza byla děvče na vdávání. Byla nejhezčí ze vsi, měla dobré srdce a také se uměla k práci řádné postavit. Měla však jednu chybu, byla neuvěřitelné hloupá. Lidé na trhu si z ní tropili legraci a vždy ji při nákupu nějak napálili.
Pokračovat ve čtení →O Pradědu
Ovčák, který blízko Malé Morávky pásl ovce na louce, uslyšel, jak někdo volá jeho jméno: „Konráde, Konráde“ slyšel za sebou.
Zaleknul se a když se obrátil, země se před ním otevřela a z díry pak vystupovala obrovská postava s dlouhými bílými vousy. Sám Praděd, duch Jeseníků, se před ním objevil.
Princeznička na bále
Princeznička na bále
poztrácela korále.
Její táta, mocný král,
Honzíka si zavolal.
O Krakonošově kopci u Svatoňovic
Mezi vesnicí Batňovicemi a poutnickým místem Malými Svatoňovicemi u Úpice se vypíná z roviny v údolí rozlehlé neveliký vrch zvláštní podoby. Je podlouhlý, po stranách jak uhlazený, a jeho vršek je také podlouhlý, rovný jako stolní deska. Říkají mu „kopec Krakonošův“.
Pokračovat ve čtení →Živá ozvěna
Bohatý baron se vychloubal svým přátelům krásou nového panství a přitom nestydatě lhal. Mimo jiné vyprávěl, že v jeho zahradě je taková ozvěna, jaká není nikde jinde na celém světě.
Zanedlouho k němu přišlo několik pánů a dam, aby si poslechli zázračnou ozvěnu.