Jednou si liška dělala z vlka legraci, až se rozzlobil a začal ji honit po lese. Liška se mu chtěla schovat a zalezla mezi kořeny velikého dubu. Vlk ji dohonil a začal se k ní přes kořeny dobývat, až se jí zakousl do nohy.
Pokračovat ve čtení →Jak dědeček měnil, až vyměnil
Šel se jednou stařík projít k řece a uslyšel křik. V řece se topil kupec, křičel o pomoc a nemohl se dostat na břeh. Stařík přispěchal, vzal dlouhou větev a pomohl kupci z vody ven. Kupec nevěděl, jak se staříkovi odvděčit, tak ho pozval k sobě domů do města, pohostil ho a daroval mu kus zlata velký jako koňská hlava.
Pokračovat ve čtení →O popleteném ježečku Honzíkovi
V hlubokém lesíku, plném dubů a javorů, žila rodinka Bodlinkových- maminky, tatínka a popleteného Honzíka. Proto, když ho maminka posílala pro ostružiny nebo lesní jahody, mu vždy kladla na srdce:
„Nechoď dál než ke starému dubu. Tam začíná houština, a v té se snadno ztratíš.“
Pokračovat ve čtení →Moudrý buvol jménem Lucky
Je tomu již dávno, co po světě chodil jeden starý a unavený, avšak velice moudrý a dobrosrdečný buvol. Jmenoval se Lucky a žil v Africe, a to poblíž pralesa, v němž na rozvětveném stromě bydlela snad ta nejneposednější opice pod Sluncem.
Pokračovat ve čtení →O berušce Karolínce
Tak jako každé ráno beruška Karolínka vstala z postele a hned si to zamířila k zrcadlu. Pokaždé se nemohla dočkat, až se na sebe podívá a pomyslí si, jak je krásná.
Pokračovat ve čtení →Krteček a myška slaví Vánoce
Když se jednoho zimního dne krteček s velkými problémy vyhrabal na svět, již tušil, co se děje. Věděl, že té bílé věci, kvůli které jej studily ruce, se říká sníh. Avšak čemu se podivil, že všude slyšel zpívání ptačích koled. Všechny ze stromů byly plné ptačích sborů, jenž zpívaly ze všech sil. Až jeden z ptáčků krtečkovi prozradil, že jsou Vánoce.
Pokračovat ve čtení →Krtek a žvýkačka
Byl krásný letní slunečný den, když se krtek právě hrabal ven ze své podzemní skrýše. Jakmile vykoukl na svět a spatřil denní světlo, promnul si oči a rozhlédl se okolo sebe, nemohl uvěřit vlastním očím. Kde se to tentokrát ocitl? Tady láhev od minerálky, támhle obal od zubní pasty a spousta dalších odpadků. „To je snad nějaká skládka,“ povídá smutně krtek.
Pokračovat ve čtení →Chytrý uhlíř
Jeden uhlíř šel do lesa pálit uhlí a potkal medvěda s divokým prasetem. Medvěd praví uhlířovi: „Milý uhlíři, nedá se nic dělat, mám hlad, musím tě sníst.“
Pokračovat ve čtení →Králíček Bing a těstovinový oběd
Králíček Bing a Sula si právě hráli v kuchyni u stolu, na němž měli rozloženou spoustu různých neuvařených těstovin. Některé z nich vypadaly jako mašličky a jiné zase jako vrtule. Tvořili z nich domečky, lodě na moři, kytičky a mnoho dalších výtvorů.
Pokračovat ve čtení →O mlsné koze
Sedlák měl kozu a ta byla tuze mlsná. Jednoho dne ji vedla selka na pastvu. Když přišla domu, ptal se sedlák kozy: „Nu, kozičko, jak jsi se napásla?“
Pokračovat ve čtení →Mravenčí dobrodružství
Mraveneček Lojza ten den nemohl dospat. Byla totiž sobota, a to znamenalo jediné – v osm se rozezvoní zvonek a za dveřmi bude stát jeho kamarád Pepík v plné polní připraven na nové lesní dobrodružství. Dnes se však těšil ještě o něco víc, protože chtěl kamarádovi ukázat koloběžku, kterou mu tatínek vyrobil.
Pokračovat ve čtení →Víla Fae a vylhané perly
Byla jednou jedna malá víla s blonďatými vlásky, zářivě modrýma očima, modrou sukýnkou a krásnými růžovo-modrými křídly. Jmenovala se Fae a žila v jedné vesničce na lesní mýtině s ostatními vílami. Fae byla moc milá a hodná, ale také chtivá a závistivá. Chtěla mít všechno nejlepší a nejdražší a chtěla vypadat líp než ostatní.
Pokračovat ve čtení →Skřítek Bonifác a kouzelná píšťalka
V lesním domečku z mechu a smrkového roští žil malý skřítek jménem Bonifác. Byl to trochu protiva, měl rád svůj klid a i když se s ním lesní zvířátka snažila kamarádit, obvykle jejich společnost odmítal a byl ze všeho nejraději sám.
Karlík, Lota a obří tabule
Na samém okraji jedné vesnice žili dva sourozenci – Karlík a Lotka. Bydleli tam s maminkou, tatínkem a jejich pejskem. Každý den byl pro ně něčím zvláštní a zažívali spolu různá dobrodružství. A co zažili dnes? To vám teď budu vyprávět.
Pokračovat ve čtení →O veverce Leontýnce
Byla jednou jedna malá veverka, které všichni kamarádi neřekli jinak než Leontýnka. Byla velmi hbitá a celý den vesele s ostatními veverčaty skotačila po stromech. Byl to krásný život plný bezstarosti a zábavy. Když přišel podzim, všechny veverky začaly sbírat oříšky, kaštany, žaludy a různá semínka, která si ukládaly do zásob do svých úkrytů v dutinách stromů. Leontýnka však s ostatními sbírat nechtěla.
Pokračovat ve čtení →