Po světě chodí několik milionů lidí a stejně tak zde žije i několik mnoho milionů druhů živočichů a rostlin. Jedním z nich je i neponaučitelná pyšná vrána a dalším bystrá liška. Tato dvě zvířátka žijí v jehličnatém lese, kde panuje přátelská nálada. Avšak jednoho dne to kouzlo přátelské nálady pominulo. Co se stalo? Na to se dnes společně podíváme.
Pokračovat ve čtení →Darebák Jára na hřišti
Přišlo jaro a spolu s rozkvetlými stromy se probouzely i první z jarních kytiček. Zahrady, louky, parky, ale i dětská hřiště jimi byla posetá. Tudle sedmikráska a támhle zase pampeliška. Na větvičkách stromů si též prozpěvovali ptáčci a někteří poskakovali po zelené travičce a hledali potravu pro svá právě narozená mláďátka, jenž s otevřenými zobáčky netrpělivě čekala v hnízdech.
Pokračovat ve čtení →Flandil a jeho první den ve školce
Velké letní prázdniny utekly jako voda a malý šneček jménem Flandil se mohl začít připravovat k nástupu do školky. Byla to pro něj velká novinka, protože tam byl zatím jen jednou – u zápisu. Nevěděl, co ho čeká, zda si tam najde kamarády, jestli se mu tam budou líbit hračky, anebo jestli mu nebude smutno po mamince a tatínkovi. Tyto otázky se mu honily v hlavě pořád dokola.
Pokračovat ve čtení →O mručounu jezevcovi
V lese přebýval mrzutý jezevec. Byl oděn do šedobílého kabátu, dupal, funěl a měl pocit, že mu patří celý les.
Pokračovat ve čtení →Chamtivý farmář a dýňové semínko
Na světě je městečko a poblíž toho městečka i malá vesnička, v níž jednou žili i dva farmáři. Jeden z nich byl velmi chudý, avšak pro druhé by se rozdal. Ačkoliv měl všeho málo, dělil se i o to málo. Bohatý farmář byl pravým opakem toho chudého. Vlastnil sice krásný a honosný statek, farmu, které se dařilo, ale nikdy nikomu nepomohl v nouzi. Tento farmář měl pověst chamtivce ve vesnici, v níž žil, ale i v sousedním městečku.
Pokračovat ve čtení →O pyšné noční košilce
Považte, děti, co se pejskovi jednou stalo!
Hopsal, skákal, hrál si s kočičkou na louce, váleli sudy, dělali kotrmelce a všelijaké jiné komedie a při tom si někde vrazil do pacičky ostrý střep. Byl to malý střep, ale hodně to bolelo a nemohl na tu nožičku dobře došlápnout.
Pokračovat ve čtení →Autíčko cestovatel
Černá asfaltová cesta, bílé značení pruhů a všude okolo značky s pravidly. Po této cestě autíčko jezdilo každý den do práce a pak za rodinou. Ovšem jednoho dne ho tato cesta přestala bavit. Chtěl poznat víc, než jen jednu a tu samou cestu, kde se nikdy nic neměnilo. Jednoho dne tak přijelo domů, až ke svým rodičům.
Pokračovat ve čtení →O pyšném kuřátku
Na jednom malém dvoře uprostřed vesnice žilo kuřátko. I když po dvoře pobíhalo více kuřátek, toto kuřátko bylo ze všech nejžlutější a stalo se také nejpyšnější, že právě ono je to nejvíce žluté kuřátko. Chodilo se zobáčkem namířeným vzhůru a pomýšlelo, jak všechna ostatní kuřátka musí tu nádhernou žluť závidět. Ve skutečnosti ale kuřátka pranic nezáviděla. Vesele si spolu hrála a pyšného kuřátka si nevšímala.
Pokračovat ve čtení →Nedočkavá sasanka a vrabec Pepík
Sluníčko začínalo nabírat na své síle a na obloze bylo vidět stále častěji. Na několika málo místech, kam jeho paprsky ještě nedosáhly, zem však stále pokrývaly zbytky sněhu a ledu, které se rozpouštěly velice pomalu. Louky, zahrady a další zákoutí v přírodě se pomaličku začínaly zelenat, avšak po rozkvetlých sedmikráskách, pampeliškách či sasankách ještě nebylo ani vidu, ani slechu. Až na jednu sasanku, která se probudila příliš brzy. A jak to s ní nakonec dopadlo?
Pokračovat ve čtení →Dřevorubec a dubový skřítek
Na mýtince stál domeček a v tom domečku žil statný dřevorubec se svou ženou. Měli se moc rádi, avšak byli velmi chudí. Dům se jim rozpadal, děravou střechou dovnitř zatékalo a na jídlo jim moc peněz také nezbývalo.
Pokračovat ve čtení →Pichlavá velikonoční nadílka
Velikonoce se hojně označují jako svátky jara. Ptáte se proč? Příroda se probouzí, všechny možné květinky začínají vyrůstat ze země, stromy krásně pučí, zvířátka se rozmnožují a vše se krásně začíná zelenat. A právě v tomto období se odehrál příběh, který vám dnes budu vyprávět.
Pokračovat ve čtení →Ukradená čokoládka
Malý Jeník právě seděl v autě a s úžasem sledoval okolní plynoucí krajinu. Už se nemohl dočkat, až dojede k babičce, u které trávil jarní prázdniny nejradši. Babička sice bydlela ve městě, měl to tam ale rád. Tolik hřišť, obchodů s hračkami a sladkostmi u nich na vesnici neměli.
Pokračovat ve čtení →Housenka Píďa a víla Malvína
Na rozlehlém poli nedaleko lesa, žila zelená housenka, které nikdo neřekl jinak než Píďa. Ta zde byla velice šťastná, protože tu měla celé pole se zelím, na němž si každý den velmi pochutnávala. Bydleli tu s ní i její kamarádi a také rodina.
Pokračovat ve čtení →O třech líných a hamižných jedlících
V jedné malebné české vesničce stál rozlehlý statek, kde žil hospodář se svojí ženou a třemi syny – Jakubem, Václavem a Josefem. Život na statku obnášel moc práce, avšak tu zastávali jen hospodář a jeho žena. Jakub, Václav i Josef totiž byli tuze líní a jejich oblíbeným místečkem byla vyhřátá pec.
Pokračovat ve čtení →Jak si Lolo zapamatoval barvy duhy
Byl jednou jeden leprikón jménem Lolo, který žil v nevelké vesničce spolu s dalšími leprikóny. Leprikóni jsou malí vousatí skřítci v zelených oblečcích a kloboučcích, jejichž úkolem je hlídat hrnec zlata, který se objevuje vždy na konci duhy. Mají totiž bránit tomu, aby hrnec se zlatem někdo našel a to všemi možnými způsoby. Tyto způsoby často zahrnují různé naschvály a zákeřnosti, které mají lidi od hledání pokladu odradit. Nedělají to však jen kvůli ochraně pokladu, ale také prostě proto, že je to baví.
Pokračovat ve čtení →