Ve velikém království za horami a lesy byli obyvatelé i král velmi sklíčení. Začal tam řádit strašlivý drak, kterému padlo za oběť nejen mnoho obyvatel té země, ale i tucty chrabrých rytířů, kteří se ho pokusili zabít. Byla to hrozná tříhlavá plamenná obluda, velmi mrštná, která byla den ode dne hladovější. Každý den jí padl někdo za oběť.
Sežrala každého, kdo jí přišel do cesty. Byla tak neobyčejně obratná nestvůra, že si na ni už nikdo netroufal. Všichni stateční rytíři, kteří se jí postavili, padli. Aby draka zabili, byly uspořádány celé vojenské výpravy, ale když drakovi hrozilo nebezpečí, jakoby se po něm slehla zem.
Král byl velice smutný, když mu nestvůra vzkázala, že přestane se svým řáděním, jen když jí dá své tři dcery, každý rok jednu. Král dal vypsat odměnu na drakovy tři hlavy, ale nikdo se nepřihlásil. Král tedy odměnu zvýšil, aby přece jen někoho přilákal. Slíbil svým královským slovem, že tomu, kdo draka zabije, dá půl království, a jednu z dcer za svou ženu. Když královo zoufalství bylo nejvyšší, přišla pomoc boží.
Přihlásil se chudičký rytíř, který byl na světě sám a poněvadž měl jen svůj život, o který se tolik netřásl strachem, přišel ke králi, aby mu oznámil své rozhodnutí. Král rytíře uvítal, ačkoliv se už veškeré naděje vzdal.
Rytíř nebyl hloupý. Věděl, že na takového mimořádně zlého draka musí být mimořádně připravený, a tak se nejprve vypravil k čarodějovi, aby se s ním poradil.
Čaroděj mu připravil kouzelné brnění, které bylo pevné, a nebylo ani příliš těžké, takže se v něm mohl rytíř dobře pohybovat. Pak mu dal ještě velký meč, kterého prý kovali kouzelní skřítci ze samého středu země. Rytíř se tak připravený vydal na nestvůru.
Drak, jakoby tušil nebezpečí a ani se neukázal. Rytíř prošel království tam a zpět, hluboké lesy, rozlehlé údolí a nakonec vylezl na skálu u zámku, aby lépe rozhlédnul po krajině a vyčkával. Tak to trvalo skoro celý rok.
Nastal den, kdy měla být podle úmluvy dána jedna z princezen drakovi. Los padl právě na tu princeznu, co byla nejhezčí. Netrvalo dlouho a drak se skutečně objevil. Přilétnul vzteky bez sebe, neboť už z dáli zpozoroval rytíře, svého soupeře, a nastal strašlivý souboj.
Drak prskal plameny na rytíře, který však statečně odolával útokům. Od rána do večera zápasili. Rytíř byl chytrý a mrštný a víc než sílu používal hlavu, protože věděl, že na draka silou nic nezmůže. Večer už byla první hlava draka dole, o půlnoci drak přišel o druhou a nad ránem už ležela bezhlavá nestvůra na zemi.
V království měli z vítězství rytíře velkou radost a oslavovali nového hrdinu. Dostalo se mu nejen nejhezčí princezny a slíbeného půlkrálovství, ale také slávy a obliby mezi obyvateli.
