O pyšném princi

Byl jednou jeden princ. Žil na velkém zámku, ale byl velmi pyšný. Princ Karel každému jen rozkazoval a od nikoho si nedal poradit. Jeho otec, král, se snažil, jak mohl, ale převychovat svého syna nedokázal. Celé království z toho bylo smutné.

Jednoho dne se princ Karel rozhodl, že pojede na výlet. Vydal se do stáje a nasedl na svého koně. Princ se vydal na svém černém koníkovi Bleskovi na výlet k blízkému jezeru, o kterém se říkalo, že má magickou moc. Princ si chtěl přát bohatství a moc. Jak si tak cválal hustým lesem za zámkem, po cestě k jezírku potkal starou babičku. „Ahoj synku, pomůžeš staré paní? Nohy mě bolí, mohl bys mě odvézt na koni?“ zeptala se ho stařenka opírajíc se o velký dub. Stará babička mu ještě řekla, že bydlí nedaleko v malé chaloupce, že princ to má opravdu jen kousek cesty.

  „A co za to?“ odvětil jí namyšleně mladý princ a opravil si neposlušné černé vlasy.

Stařenka zůstala smutná a zklamaná z odpovědi mladého prince. „Co za to, co za to… Pokoru, synku, respekt a lásku v srdci,“ odpověděla nakonec stařenka.

„Pokora je pro slabochy!“ řekl princ. „Hijé!“ zakřičel princ a už už se chystal cválat dál k jezeru, když jeho koník Blesk uklouzl na mokrém listí a spadl spolu s princem. Spadli tak nešťastně, že koník Blesk spadl rovnou na prince.

Princ Karel se nemohl ani pohnout! Jeho koník se totiž nedokázal zvednout ze země.

„Au! Pomoz mi!“ zakřičel chlapec na stařenu, která se opírala o strom. Ta se jen usmála a řekla: „Tak jak jsi ty, princ, pomohl mně?“ řekla princi a popošla blíž.

„Slibuji, že ti pomůžu! Slibuji, že se změním, jen mi pomoz! Prosím!“ naříkal smutně princ a úpěl bolestí. Stařenka se jen usmála na prince a odpověděla: „Pomůžu ti, chlapče, pokud mi slíbíš, že budeš mít pokoru v srdci, a ne pýchu, která ti nesvědčí,“ řekla.

A tak se stalo. Stařenka se najednou změnila v krásnou kouzelnou vílu. Jedním šmahem hůlky pomohla princi a jeho koník stál opět pevně na nohou. Princ nevěřil vlastním očím, ale poprvé byl někomu skutečně vděčný.

Od toho dne se princ Karel opravdu změnil. Kouzelná víla, která si hrála na stařenku, ho naučila pokoře a respektu a nejen to! Království se opět radovalo z hodného prince, který od toho dne každému pomáhal a jeho srdce opět zalila láska. Kouzelná víla prince z dálky sledovala a těšilo ji, jak se princ změnil.