O mořské panně, která se ztratila

Všichni dobře víme, že svět je plný pohádkových bytostí. Co už nevíme je to, že se i pohádkové bytosti mohou dostat do všelijakých trablí, ze kterých se není snadné dostat. Jako třeba mořská panna jménem Anna, která si jednoho krásného dne užívala sluníčka na hladině moře. Nechala se unášet na hladině a hřát se slunečními paprsky tak dlouho, až nechtěně usnula. A když se probudila… byla daleko od moře.

Anna se probudila na břehu jakési rozvodněné řeky, bolela ji hlava a marně se snažila vzpomenout, co se to stalo. Postupně jí začalo svítat – vzpomínala si, že se slunila na hladině moře poblíž ústí jedné řeky, pak usnula… a taky, že jí její kamarádky mořské panny varovaly, že se blíží obrovská bouře a ať na sebe dává pozor. Anna je samozřejmě neposlechla a teď ji ta zatracená bouře odnesla kdovíkam. 

Tak si Anna vlezla do řeky, ale jelikož sladké vody vůbec neznala, netušila co dělat dál. Vyznala se v moři – v jeho hlubinách i mělčinách, přílivu i odlivu. Ale řeky? Kudy měla plout, aby se dostala zpátky do moře? Chvíli tam nad tím jen smutně přemýšlela, až si jí všimla malá rybka a přišla se jí zeptat, co se děje, že se tváří tak smutně. Anna jí vše vysvětlila a rybka jí pověděla, že jestli chce zpátky do moře, musí plavat po proudu, protože všechny řeky do moře vtékají.

Anna měla velikou radost, že má novou stopu, moc rybce poděkovala a vyplula vpřed. Kochala se nádhernou krajinou, hustými lesy a voňavými květy, které rostly podél řeky. Moře bylo samozřejmě také krásné, ale takové věci v něm neměli.

Netrvalo to však dlouho a narazila na další překážku. Byl před ní veliký vodopád a Anna nevěděla, jak se přes něj dostat. Věděla, že bude muset skočit dolů, ale bála se. Brzy však začalo vodopád zdolávat hejno lososů, kteří se vraceli z moře na své rodné místo, aby nakladli vajíčka. Poradili Anně, jak s vodopádu skočit, aby si neublížila. Anna jim vděčně poděkovala a podle jejich rad se vrhla z vodopádu do nejhlubšího místa dolů. Šťastná, že to dokázala, plavala po proudu dál.

Cestou narazila na pár dalších problémů. Potkala několik piraň, před kterými ji ochránil jeden statečný krab. Také musela překonat mělčiny a pár spadlých stromů, ale nakonec se dostala zpátky do moře. Ihned se vydala za svou rodinou a kamarádkami, aby jim pověděla, co všechno zažila. Kamarádky jí vyčetly, že nedala na jejich rady, ale nakonec jí odpustily a obdivovaly ji, co všechno zvládla. A také je velmi zaujalo to, jak jsou sladkovodní tvorové proti těm mořským přátelští.