O joju Vlastimilovi z města Hračkov

V krásné oblasti mezi horami a řekou se nacházelo město Hračkov. V tomto městě, jak už název napovídá, bydlely hračky. Každá hračka tam měla své místečko, na které patřila. Svůj domeček tam mělo také jojo Vlastimil. Jojo bylo v Hračkově spokojené, mělo rádo ostatní hračky a líbil se mu jeho domeček.

Občas ale joja Vlastimila napadlo, jak to asi vypadá za těmi horami, které objímaly město, nebo co se asi skrývá na druhé straně za šumící řekou? Jaké asi další hračky, věci a lidé se tam nacházejí?

Jednoho dne se jojo Vlastimil rozhodlo, že vyrazí z města na obhlídku. Nemělo žádné velké plány, kam půjde, žádné zásadní představy, co tam nalezne, ale chtělo vyrazit objevovat. Vstalo časně zrána, zabalilo si svačinku na cestu a vyrazilo. Nedostalo se ale daleko, protože jak se kutálelo od svého domečku, odmotával se mu provázek, který k joju patří. Dostalo se jen kousíček za město a dál už nemohlo. Jojo Vlastimil mělo dvě možnosti. Zanechat za sebou provázek a vyrazit bez něj, anebo se vrátit zpátky do svého domečku. 

„Co si počít?“ vzdychlo si jojo Vlastimil „Rádo bych se podívalo dál, ale provázek je důležitý a dělá jojo jojem.“ Jojo Vlastimil chvíli přemýšlelo a posléze se otočilo a začalo namotávat provázek na zpáteční cestě k domečku. První dny bylo smutné, že se mu jeho dobrodružný plán nepodařil, ale nakonec si řeklo, že v Hračkově je spokojené.

O několik týdnů později se ve městě objevila holčička Barborka. Byl to hotový poprask, protože Hračkov neměl moc návštěvníků, hlavně kvůli své lokalitě – pod horami a za řekou. Ale Barborka byla zkušená cestovatelka a do Hračkova se dostala přes hory. V Hračkově pobyla několik dní, seznámila se se spoustou hraček. Potkala se i s jojem Vlastimilem. Speciálně ono se vyptávalo na to, jak vypadá svět okolo a jaké hračky, věci a lidé žijí v okolních městech. Barborka mu vyprávěla o svých dobrodružstvích, až se joja zeptala, proč ono samo se nikdy nikam nevydalo, i když očividně má zájem o poznávání okolí.

Jojo se nejdříve zdráhalo, ale nakonec jí řeklo o svém marném pokusu opustit město a o obavě, že neví, co by to znamenalo, kdyby za sebou zanechalo provázek a Hračkov a vyrazilo do neznáma. 

A Barborka mu na to řekla: „Tak víš co? Namotáme ti provázek a já tě s sebou přibalím do batůžku a vyrazíme spolu za dobrodružstvím! A až tě to omrzí, tak mi řekneš a já tě zase zanesu zpět do Hračkova a ty budeš všem hračkám moct říct, co jsme zažili a viděli. Co si o tom myslíš?“ 

A jojo jásalo a bylo šťastné, že se podívá do ciziny i s provázkem! Trvalo jen několik dní, než se jojo rozloučilo s ostatními hračkami a vyrazilo s Barborkou na dobrodružnou expedici.