Noční skřítkové a seznam tajných přání

Když zajde sluníčko a nebe zahalí černá deka, je to znamení, že by se mělo jít spát. Všude je ticho, jen sem tam někde zazní malinké cinknutí, když vyjde malá hvězdička. Dětské pokojíčky se zhasnou a ozývá se z nich pravidelné oddechování. Právě v tuto chvíli se do oken dětí začínají dívat malí noční skřítkové. Jsou to takoví stříbrní mužíčci, kteří kontrolují dětská přání.

V noci, když padne černočerná tma, vloudí se do dětských pokojíků noční skřítkové a hledají tam seznam. Papírek, který děti napsaly. Je to seznam tajných přání. Dětských přání. Skřítkové si ho přečtou a snaží se přání vyplnit. Každý večer se malí stříbrní mužíčci těší na noční výpravu. Těší se na hledání seznamů a na čtení tajných přání. Ale nejvíc se těší na jejich plnění. Vědí totiž, že tím udělají dětem největší radost. Jednou se ale stalo něco, co noční skřítky náramně překvapilo.

Odehrálo se to v chladném večeru. Končil podzim a z nebe začaly padat první zimní vločky. Bylo to jako v pohádce. Všude tma, na nebi pár hvězdiček a mezi vločkami si potichounku poskakovali stříbrní malinkatí mužíčci. Nahlíželi se do oken, pak vešli dovnitř a vyběhli ven s papírkem v ruce. Přečetli si ho a hned přemýšleli, jak seznam přání vyplnit. Pak začali kouzlit svojí stříbrnou čarovnou mocí, aby přání vyplnila.

Když ale přišli k okýnku holčičky jménem Tina, podivili se. Nebo spíše vystrašili. Nemohli totiž u ní žádný seznam najít. Vešli do pokoje a hledali úplně všude. Nikde nic nebylo. „Kluci, co budeme dělat? Tina nemá žádný sen, žádné přání? To přece není možné. Každé dítě si něco přeje,“ přemýšlel jeden ze skřítků nahlas. Ostatní jen nevěřícně kroutili hlavami. „Ne, ne. Takhle to nenecháme. Děti musí o něčem snít. Musí si něco přát. Vždyť právě to z nich dělá veselé děti. Když Tina nemá seznam, napíšeme jí něco my,“ rozhodl jeden z nejstarších skřítků.

A tak noční mužíci vzali papír a na něm svým kouzelným stříbrným prachem napsali: „Milá Tino, byli jsme u tebe. Chtěli jsme ti splnit přání, ale nenašli jsme tvůj seznam. Prosím, do zítra ho napiš, ať ti můžeme udělat radost. Tví noční skřítkové.“ Papír položili Tince na polštář a odešli.

Ráno, když se dívenka vzbudila, na obličeji měla přilepený papír. Sundala si ho a přečetla vzkaz. Myslela si, že jí ho napsali z legrace rodiče, a tak papír položila na noční stolek a odešla z pokoje. Večer, když měla jít spát, začalo jí vrtat hlavou, jestli si z ní opravdu rodiče udělali legraci, nebo jestli by to náhodou nemohli být třeba noční skřítkové. To stříbrné písmo na papíře přišlo Tině takové zvláštní. A tak se rozhodla, že zkusí co nejdéle bdít a čekat.

Lehla si do postele. Čekala a čekala. Když už se jí začaly zavírat oči, pootevřelo se najednou pomalu okno. Stříbrné světlo se plížilo po jejím pokoji až k posteli a ona uslyšela slabé hlásky: „Tak co? Je tady? Vidíte někdo ten seznam?“ Tina se pomalu posadila a zadívala do stříbrné tečky, která jí poskakovala po peřině. A opravdu uviděla malé stříbrné mužíky.

„Vy existujete?“ podivila se nahlas. V tu chvíli skřítkové spadli z postele, protože se lekli, že je holčička vzhůru. Tina si sedla na zem a začala se mužíků ptát na všechno možné. Skřítkové pochopili, že jim nechce ublížit. A tak dívence na vše odpověděli. Co dělají v noci, že mají moc vyplnit přání a že jim bylo líto, že Tina žádný seznam neměla. Holčička jim zase vysvětlila, že dávno přestala věřit na kouzla. Zvlášť od té doby, kdy jí umřel pejsek, žádné přání nemá. Jen je smutná a už po ničem netouží.

Skřítkové se snažili Tinu rozveselit. Věděli ale, že to nebude jednoduché, a tak se rozhodli k něčemu, co ještě nikdy neudělali. Rozloučili se s Tinou, a když usnula, vklouzli do pokoje jejích rodičů. Svým stříbrným prachem začarovali do maminčiných snů pejska. Pejska pro Tinu. A okouzlili maminku, aby ho chtěla taky.

Za pár dní zase v noci noční skřítkové poskakovali kolem. Pozorovali, jak se Tina usmívá. Vedle její postele ležel pejsek. Dívenka na něm měla ruku i ve spaní a spokojeně se usmívala. Kouzlo skřítků na maminku zapůsobilo. A tak šli o dům dál, aby našli další seznam tajných přání v jiném dětském pokoji. Věděli, že když ho splní, budou mít větší radost než kdokoliv jiný.