V dubovém domečku hluboko v lese žila myška Kája. Byla to hodná myšička. Nosila růžové mašle mezi oušky a krásné šatičky. Hezky se o svůj domeček starala a taky se kamarádila se všemi zvířátky v lese. Před domkem měla malou zahrádku, kde si pěstovala zeleninu. Ovoce chodila sbírat do lesa. V lese žila i její kamarádka myška Lili. Bydlela kousek od myšky Káji. Navštěvovaly se spolu a chodily spolu na procházky do lesa. Teď už ale Lili za Kájou dlouho nepřišla. Myšička Kája měla o svou kamarádku strach a rozhodla se, že ji navštíví a zjistí, co se děje.
Jednou odpoledne se myška Kája vydala za svou kamarádkou. Když přišla k jejímu domečku, vylekala se. Zahrádka byla zanedbaná. Květinky uvadaly, pěšinky na chození byly zarostlé a všude pohozené polámané větvičky. Myška Kája dostala o myšku Lili strach, rozběhla se ke dveřím a začala klepat.
Z domečku se ozval unavený a ospalý hlas: „Kdo je?“ „Já,“ odpověděla myška Kája. „Já?“ podivila se uvnitř domu myška Lili. Chvíli se nic nedělo, pak myška Kája zabouchala znova a zavolala: „Ne ty, Lili, ale já. To jsem já, myška Kája. Přišla jsem tě navštívit, už dlouho jsem tě neviděla.“
V domečku se začaly ozývat zvláštní zvuky. Takové jakoby naříkání a silné dupání. Zvuky se přibližovaly ke dveřím, až myška Lili otevřela. Ale Kája byla v šoku, když Lili uviděla. Myška byla o hodně větší, než bývala. Měla oteklé nohy, bříško velké jak nafouklý balón. Když stála u dveří, musela se o ně opírat, protože ji tak těžkou ani nohy neunesly. Myška Lili byla k nepoznání. Proto měla i tak zanedbanou zahrádku. Vždyť ani nemohla chodit, natož nějak pracovat venku.
„Co se ti to stalo, Lili?“ udiveně se jí ptala Kája. „Nic. Jen jsem trošku více mlsala a lenošila a zase mlsala,“ provinile se přiznala Lili.
„Tak to se musí dát do pořádku. Takhle tě tady nenechám. Vždyť z toho můžeš onemocnět. Jako pravá kamarádka ti pomůžu. Pojď!“ odhodlaně a rozhodně odpověděla Kája. A jak slíbila, tak taky splnila.
Nejdříve pomohla Lili uklidit domeček a zahrádku. Vždyť čistota je půl zdraví. A každý chce, ať to doma vypadá hezky. Pak Kája vyřadila z lednice a spíže všechny sladkosti a naskládala tam zeleninu a ovoce. Nakonec přišlo to nejtěžší. Začala s Lili cvičit.
A do toho si zpívala: „Nahoru a dolů, dřepy krásně dělej.“ „A k tomu si koblížek dej,“ přizpěvovala si Lili. „Ne, Lili, žádný koblížek. S koblížkem roste bříško a pak zase budeš jen doma ležet a bude tě všechno bolet. Hezky bez koblížku,“ odpovídala vždycky Kája.
Nebylo to jednoduché a trvalo to dlouho, než myška Lili zase byla hbitá a čiperná myška a než ji splasklo bříško a nohy. Ale stálo to za to. Myška Lili je moc ráda, že má takovou kamarádku, která jí pomohla zhubnout a dát do pořádku zahrádku i domeček.
Dneska Lili už zase ráda pracuje na zahrádce a chodí na procházky. S malým bříškem to jde lépe. A taky se cítí lépe. Nikdy nezapomene na to, že když se moc mlsá a lenoší, nedopadne to dobře.
