Mraveneček Rudy

V jednom obrovském mraveništi na konci tmavého lesa žil i s ostatními usilovnými mravenečky veselý mraveneček Rudy. Ale mravenec Rudy byl jiný než ostatní mravenci.

A proč? Protože Rudy byl totiž menší, byl maličký. Ale on se chtěl i přesto, že byl menší než ostatní, stát velkým stavitelem mraveniště. Snil o tom každý jeden den. Věděl, že to bude obtížné, ba dokonce až nemožné. Neboť odvážní stavitelé mraveniště byli hlavně velmi silní a velcí mravenci. A to Rudy nebyl. Rudy byl z toho smutný, ale měl velké srdíčko a hlavně měl velký sen, a toho snu se nechtěl vzdát.

A tak jako každé ráno, když sluníčko pomalu vycházelo zpoza hustých stromů, Rudy poctivě cvičil a trénoval, aby nabral sílu. „Já to zvládnu! Zvládnu to!“ říkal si kolem dokola a cvičil a cvičil, když zrovna nenosil do mraveniště nějaké drobky. A takhle to bylo den za dnem… Jen trénoval a trénoval. Nejhorší však bylo to, že spolu s ním v mraveništi v malém pokojíčku bydlel ještě jeden mravenec, kterému říkali pan Silák.

To proto, že byl nejen velký, ale i silný, a právě on se malému Rudymu neustále posmíval: „Rudy je prrrcek, prrrcek!“ Rudymu se to vůbec nelíbilo a o to víc cvičil, aby byl silnější než jeho spolubydlící pan Silák. Rudy věděl, že se nemůžeme smát jiným lidem, věděl, že to není hezké. Jednoho rána, když cvičil, z dálky viděl velké zvíře, jak běží přes les a jak se blíží k jejich mraveništi.

„Jejda! A co teď?“ řekl si Rudy a začal rychle přemýšlet. Co udělá? Bude křičet? Uteče? Varuje ostatní? No on se rozhodl správně – tak jako odvážný mravenec! Se svými malými, ale rychlými nožičkami vběhl do mraveniště a stihl všechny varovat dříve, než velké zvíře rozmačkalo celé mraveniště. Všichni mravenečci rychle utekli a schovali se. Právě díky Rudymu! To on je varoval! Mravenci, jeho rodina, byli Rudymu velmi vděční za to, že je zachránil. Bylo ovšem potřeba postavit nové mraveniště, kde budou všichni bydlet, protože to jejich zničilo velké zlé zvíře.

A tak se všichni mravenci stavitelé pustili do práce, aby co nejdříve bylo nové mraveniště hotovo. A vtom najednou jeden z mravenců zakřičel: „Rudy, pojď i ty stavět, vždyť ty jsi náš hrdina!“ Rudy se otočil: „Kdo? Já?“ nevěřil vlastním uším. A tak se z malého mravenečka stal velký stavitel díky jeho odvaze a mravenečci si vybudovali nový domek, mraveniště, kde si už z Rudy nikdo nedělal legraci, ani pan Silák.