Medúza Glorie

Audio verze pod pohádkou 👇

Když se podíváš na zeměkouli, uvidíš tam hodně modrých a velkých skvrn. Víš, co to je? Moře a oceány. A těch je na naší Zemi hodně. V takových mořích žije plno zvířat. Ryby velké i malé, tlusté i tenké. Chobotnice a mnoho dalších tvorů. Existuje ale jedno zvířátko, které bydlí v moři, i když neumí plavat. Přesto je tam spokojené a neutopí se.

To zvíře se jmenuje medúza. Je nádherné. Vypadá jako hříbek s vlasy a ladně se pohupuje ve vodách. Vypadá, jako by plavalo. Ale není tomu tak. Jen se nechá unášet proudem vody. A když se hýbe, to jen sbírá jídlo. Někdy to ale není pro medúzu jednoduché žít takhle v moři. I ona potřebuje kamarády a pomoc. Povím o tom jeden příběh.

V hlubokém moři kdysi dávno žila jedna medúza jménem Glorie. Měla stříbrnou barvu a v prostupujícím světle probleskovala, jako by v ní byly malinké barevné žárovky. Byla nádherná. Glorie byla i chytrá. Pořád se držela blízko svého domu. Nechávala se unášet jemným proudem, který ji udržoval na stejném místě. Kamarádila se s rybkami, které kolem plavaly. Vždycky připluly za ní a povídaly si.

Jednou se na Zemi ale přihnala velká bouřka. Přišla z ničeho nic. Zvedl se silný vítr a rozfoukal široké moře. Déšť zesílil a vlny na vodě se zvětšovaly a zvětšovaly. Bouřka byla tak silná, že prostoupila až do hlubin moře. Změnily se dokonce i proudy u domečku medúzy Glorie. Z ničeho nic ji voda zvedla a začala medúzku odnášet pryč. Glorie se snažila tomu bránit. Ale nemohla. Neuměla přece plavat.

Pak ji napadlo jediné. Musí zavolat kamarádky rybky. „Pomoc, prosím, pomozte mi! Proud je silný. Odnáší mě pryč.“ Když rybky uslyšely, jak je jejich kamarádka volá, rychle připlavaly k ní. Viděly, jak medúzu Glorii proud odnáší daleko od jejího domova. Neváhaly ani chvilku a připlavaly ke své kamarádce. Sebraly všechny své síly a plavaly proti proudu, aby vytvořily větší vír. Silnější než proud vody z bouřky. Medúza Glorie jen vystrašeně koukala, jak jí rybky chtějí pomoci, a doufala, že se jim to podaří. Nebylo to jednoduché. Proud vody byl moc silný. Chvíli to trvalo, ale nakonec byly rybky silnější. Dokázaly svou kamarádku zase nasměrovat domů.

„Děkuji, kamarádky, moc děkuji. Bez vás bych už tady nebyla. Kdo ví, kde by mě to odválo,“ děkovala medúza Glorie rybám, které ji zachránily.

Pořád na tomtéž místě v moři žije medúza Glorie. Až do dneška. Stále ještě neumí plavat. Už ale ví, že nemusí mít strach. Ví, že když se přižene nějaká bouřka a silný proud, má kamarádky, které jí pomůžou udržet ten správný směr.

---