Žil byl jeden veliký lev, který byl králem zvířat. Jednou spal lev pod stromem ve stínu, když tu mu přes hlavu přeběhla malá myš. Polechtala lva mezi vousy a probudila ho. Lev se zlobil.
„Kdo si dovoluje budit krále zvířat?“ zařval naštvaně a malou myšku chytil.
Užuž chtěl myšku v tlapách rozdrtit, když myška zvolala: „Počkej, veliký králi, ušetři mě. Moje smrt ti nic nepřinese. Když mě ušetříš a necháš mě jít, mohu se ti nějak odvděčit.“
Lev se rozesmál. Co by pro něj mohla udělat takováhle malá myška? Vždyť mu nesahá ani po kotník. Ale protože ho myška tak pobavila a rozesmála, zlepšilo mu to náladu. Proto se rozhodl, že myšku pustí.
„Tak jdi, ty malá potvůrko, než si to zas rozmyslím,“ povídal lev a stále se ještě pochechtával nad tím, že by mu mohla tahle malá myš nějak pomoci.
Uplynulo pár dní a v džungli se objevili lovci. Nalíčili pasti a vyčkávali, až se do ní chytí nějaké zvíře. Brzy se zvíře do pasti také chytilo. A ne ledajaké zvíře. Sám král zvířat lev zrovna běžel džunglí, když na něj spadla hustá pevná síť. Lev se do ní zamotal. Svíjel se, řval a volal o pomoc, protože ze sítě se nešlo vyprostit. Ale všechna zvířata se jen ze svých úkrytů dívala. Žádné nemělo odvahu přiblížit se k obrovskému lvu, bála se, že by je sežral.
Až se objevila myška. Proklouzla trávou až ke lvovi.
„Veliký králi, tak jsem tady,“ pískla mu do ucha.
„Ty? Ty mi nemůžeš pomoct. Jsi malá a slabá. Lovci tu budou co nevidět. Co ty zmůžeš?“ povídal lev vysíleně a smutně.
Ale myška se vrhla na síť a začala přehryzávat provazy, ze kterých byla síť vyrobená. Za malou chvilku vykousala do sítě díru, kterou mohl lev utéct.
Od té doby jsou lev s myší přátelé. Lví král už ví, že nemá podceňovat malé a slabé, protože i oni mohou někdy pomoci velkým a silným.
Krásná pohádka, moc za ni děkuji!