Sluníčko se usmívalo na obloze a pozorovalo dění dole na zemi. Kytičky kvetly a tráva se zelenala. A uprostřed něčí zahrady z ničeho nic začala růst hromádka z hlíny, jenž se stále zvětšovala. Avšak nakonec se její růst zastavil a kousek vedle se začala tvořit nová hromádka. Když už byla dost vysoká, vykoukl z ní červený čumáček a potom 3 vlásky. Víte, kdo to byl? No přece krteček.
Krtek nechápal, co mu bránilo, aby vylezl z té první hromádky, avšak brzy to zjistil. Snažil se vyhrabat nahoru v místě, kde na zemi ležela nějaká velká plechovka. Počkejte. Nebyla tam jen jedna plechovka. Když se krtek rozhlédl, spatřil hned několik plechovek a každá měla jinou barvu. Červená, žlutá, zelená, hnědá a spousta dalších barviček, kterými byla zahrada zaskládaná.
Krtek si barvičky prohlížel, avšak nevšiml si, že jej pozoruje liška. Náhle po něm skočila, ale krtek se nedal. Schoval se pod obří štětec. Když si myslel, že nebezpečí pominulo, opatrně vylezl. Ale co to? Liška tam stále číhala. Opět se vydal na útěk. Než se ale pořádně rozhlédl, skočil do kbelíku s červenou barvou. A jak se z ní snažil vylézt, liška se ohromně bála. „Strašidlóóó,“ křičela a utíkala pryč, co jí nohy stačily.
Krtek se lišce smál, až se za břicho popadal. Myška to vše pozorovala zpoza hromádky a když byla liška pryč, běžela myška za krtkem. Jak ji krtek spatřil, popadl štětec a namočil jej do oranžové barvy. Myšku namaloval od hlavy až k patě.
Najednou myška s krtečkem zpozorněli. Zaslechli totiž pískání malých ptáčků. Zaútočila na ně zlá liška. Myška si vylezla na krtkovu hlavu a oba na ni zakřičeli hrůzostrašnými hlasy. Jakmile je liška spatřila, dala se na útěk.
Ptáčci roznesli po celém okolí tu zprávu, že krtek umí malovat na tělo a všichni se za ním ihned vydali. Na jednoho krtek nakreslil puntíky, na druhého zase proužky a na třetího třeba vlnky.
Všichni se pak vydali za zlou liškou. Když je zahlédla, utíkala se rychle schovat, protože měla pro strach uděláno. Ukryla se ve stromě. Ostatní zvířátka si řekla, že přes noc namalují všechny stromy, rostliny a dokonce i houby. Jakmile ráno liška vykoukla ven, nestačila se divit. Co se to stalo? Kde to byla? Zalezla zpět a plakala.
Když liška dlouho nevylézala z úkrytu, zajíc se podhrabal dovnitř a zase ji vystrašil. Liška pelášila z úkrytu, avšak venku čekali další namalovaná zvířátka – strašidla. Liška utíkala a utíkala, až se dostala za devatero hor a desatero řek. A žádné že zvířátek už ji nikdy nevidělo. A co se stalo s namalovanými zvířátky a krajinou? Jakmile začalo pršet, všechna zvířátka i krajina vypadala zase stejně jako dříve, protože déšť všechny barvičky smyl.
