Bylo tomu už velice dávno, co po světě chodila maličkatá holčička, která pocházela z chudé rodiny. Její tatínek byl švec, avšak toto zaměstnání mu příliš peněz nepřinášelo. Maminka trávila čas doma s právě narozenou sestřičkou a o obě děvčátka se vzorně starala a obklopovala je láskou stejně jako jejich tatínek. Avšak holčička jménem Lucinka měla neustále pocit, že se jí rodiče věnují málo a mají radši její sestřičku.
Jednoho podzimního dne, kdy sluníčko za obzor časně zacházelo, se Lucinka rozhodla, že ze školy nezamíří domů, nýbrž se bude toulat. „Doma se stejně pořád starají jen o sestřičku a já nikoho nezajímám,“ říkala si.
Lucinka šla a šla, až se dostala na lesní cestičku, kterou lemovaly jahodníky. Lesní jahůdky se krásně červenaly a ještě lépe chutnaly. Kousek od cestičky našla dokonce i ostružiny. Jakmile se dostatečně najedla nejrůznějšího ovoce a zapila to vodou ze studánky, zjistila, že nevidí cestičku, po níž sem přišla. Ocitla se tak uprostřed lesa a vůbec netušila, jak se z něj dostane ven. Navíc byl podzimní den a již se začalo stmívat.
Lucinku začal svírat příšerný strach. Proč se jenom vydávala do lesa sama? A proč jen jedla to ovoce a sešla kvůli němu z cestičky? Když v tom v dálce mezi stromy spatřila světýlko. Ačkoliv se bála, vydala se k němu.
Malý pařez a na něm bílá lucerna a svítící poletující broučci uvnitř ní. Byly to světlušky. To proto lucerna zářila do takové dálky. Ty světlušky dokonce svedly mluvit lidskou řečí. „Ukážeme ti cestu z lesa až ke tvému domu,“ povídají světlušky. Lucinka ale světluškám vysvětlila, proč se nechce vracet domů.
„Rodiče tě mají nade vše rádi, akorát teď musí po nějakou dobu věnovat mnoho času i právě narozené sestřičce, která potřebuje často nakrmit či přebalit. O tebe se tak také starali, když jsi byla úplně malinká,“ vysvětlily světlušky Lucince. Díky kouzelné lucerně se Lucince dostalo odvahy. Najednou se ničeho nebála. Ani té strašné tmy. Když spatřila domek, ve kterém bydlela s rodiči a sestřičkou, zářila štěstím. Dokonce se těšila i na svoji malou sestřičku a od tohoto dne se snažila mamince se vším pomáhat, a to i s péčí o sestřičku.
