Jak skřítek Všeználek zachránil Zemi

Vesmír je nekonečný. Ani si nejde představit, jak je velký. Je tam plno planet a hvězd, dokonce i mléčná dráha. Spoustu vesmírných těles je neustále v pohybu. Některé planety se pravidelně otáčejí ve stejném směru. I naše planeta Země se pohybuje. Otáčí se kolem Slunce a kolem své osy. Díky tomu máme noc, den a čtyři roční období. Jednou se ale stalo něco děsivého. Země se zastavila.

Stalo se to jednou večer. Den už se chýlil ke konci. Sluníčko mělo zapadat, ale stálo nechápavě vysoko na obloze. Lidi byli unavení, zvířátka zívala a chystala se do pelíšků. Květinky se už taky klonily směrem dolů a chtěly spát. Ale noc ne a ne přijít. Toho si všiml i skřítek Všeználek. Malý mužík, který sice žil na Zemi, ale dokázal létat do vesmíru. Byl to skřítek, který uměl vše opravit a napravit.

Ten večer se skřítek Všeználek polekal. Seděl na stromě a rozhlížel se kolem. Viděl, jak jsou všichni na Zemi unavení, potřebují jít spát a odpočinout si. Ale nemohli, protože stále bylo světlo a teplo. V tu chvíli to skřítkovi došlo. „Země se neotáčí, zastavila se. Proto nepřišel večer ani noc. Sluníčko nemá jak zapadnout, když Země stojí,“ pomyslel si malý mužík. Musel to napravit. Musel Zemi zase rozpohybovat. Jinak by nebyl život na naší planetě vůbec možný.

Skřítek Všeználek nechtěl promarnit ani minutu, a tak co nejrychleji utíkal k sobě do domečku. Nasadil si obleček, který nosil, když letěl do vesmíru. Rozběhl se, spustil ruční trysky ukryté ve svém oblečku a letěl přímo do nebe. Letěl dlouho a daleko. Proletěl nebem přes mraky a mlhu, až přiletěl do samotného vesmíru. Nakonec se dostal na úplný okraj Země. Obletěl ho že všech stran a opravdu. Země se nehnula. A to bylo špatně. Když se neotáčí kolem sluníčka a kolem své osy, nemůže se vše na Zemi střídat tak, jak má. Žádné roční období ani žádný den a noc.

Skřítek Všeználek to musel opravit. Opřel se rukama do okraje Země, zapnul nejsilnější turba v obleku a pomalu začal se Zemí pohybovat. Nebylo to jen tak jednoduché. Musel napnout všechny své síly. A taky to chvíli trvalo. Roztočit celou zeměkouli je přece moc těžké. Země se nejdříve nechtěla pohnout, ale malý mužík to nevzdával. Opřel se ještě silněji do okraje zeměkoule a turba v obleku nechal jet na plný výkon. Po chvíli se Země pootočila. A za další chvíli nabrala ten správný směr. Nakonec to skřítek Všeználek dokázal. Zemi roztočil.

„Hurá! Zvládl jsem to!“ radoval se malý mužík. Když viděl, že se Země otáčí, jak má, vrátil se spokojeně do svého domečku. Sundal ze sebe oblek a úplně vyčerpaný si lehl do postýlky. Za malou chvilku už pozoroval, jak přichází noc. Lidi, zvířátka, rostlinky i skřítek Všeználek mohli klidně spát, protože vše ve vesmíru se zase pohybovalo přesně podle vesmírných pravidel.