Jak se zaječice Deli stala hrdinkou

Deli byla zaječice z jednoho zaječího městečka, které leželo pod zemí uprostřed veliké louky obklopené lesem. Z toho lesa čas od času přišli vlci, kteří chtěli zajíce ulovit. Zajíci byli proto velmi obezřetní a kdykoliv zaslechni nebo zahlédli něco podezřelého, schovali se do svých nor.

Obyčejní zajíci jsou spíš samotáři a ani v norách nežijí, avšak tito byli velmi chytří a odkoukali to od svých sousedů divokých králíků, kteří žili na vedlejší mýtině. Naučili se od nich budovat si vlastní nory a vyhrabali si pak celé vlastní podzemní městečko, ve kterém byli vždy v bezpečí.

Jednoho dne se Deli spolu s ostatními zajíci z městečka vydala na kraj louky na pampelišky. Ještě jednu věc byste však o Deli měli vědět – jedno ucho měla menší než druhé. Ostatní zajíci se jí za to často smáli, byli na ni zlí a Deli se tím velmi trápila. Většinu času se proto držela od všech stranou, stejně jako v tento den, kdy chroupala pampeliškové listy kus od ostatních. Když vtom se ze skupinky zajíců ozval výkřik: „Je tady vlk, všichni berte do zaječích!“

Zajíci se rozutekli, pelášili pryč od kraje lesa a plnou rychlostí utíkali do svých nor. Deli se už, už dala na útěk s nimi, když si všimla, že několik zajíčat zůstávalo dál na místě. Zřejmě je před vlky nikdo nevaroval a zajíčata tak nevěděla, co mají vlastně dělat. Kromě Deli si toho očividně nikdo nevšiml. Nebo to bylo všem jedno.

Deli tam ale nehodlala nechat zajíčata napospas osudu. Rozeběhla se za nimi, zrovna když koutkem oka spatřila vlka, jak se k nim pomalu plíží. Netušila co bude dělat. Nebyla dost silná, aby vlka přemohla. Přesto ji něco nutilo mláďata chránit. Zabrzdila přesně mezi nimi a vlkem. Vlk varovně zavrčel – z pusy mu táhl nesnesitelný smrad starého masa a nečištěných zubů. Pomalu své jako nože ostré zuby přibližoval Deli k obličeji. 

Deli nevěděla, co má dělat. A tak udělala prostě to, co zajíci uměli ze všeho nejlíp – skočila. Skočila vlkovi přímo na hlavu. Začala mu po ní dupat, tahat ho za uši a kousat svými ostrými řezáky. Vlk se začal ohánět, snažil se Deli kousnout, ale nedosáhl na ni. Pak ho Deli kousla tak silně, že vlk vykvíkl a dal se na útěk. Deli z něj seskočila a rychle běžela odvést vyděšená mláďata do bezpečí městečka.

Od té doby už nebyla Deli známá jako ta zaječice s každým uchem jinak velkým. Místo toho ji všichni znali jako tu odvážnou a silnou zaječici, která se jako jediná postavila zlému vlkovi a zachránila zaječí děti.