Jednoho večera, když slunce zapadalo za obzor, byl slyšet pláč po celém lese. To se právě v chaloupce pod jalovcem narodil svatojanským broučkům malý brouček. Zanedlouho se tu radostnou novinu dozvědělo celé okolí. Všichni z této události měli velikou radost, protože věděli, že jim brouček pomůže v noci svítit lidem.
První den za broučkem přišlo mnoho hostů a každý z nich ho něčím obdaroval. Dostal krásné bílé peřinky, postýlku a také krásnou lucernu – od Janinky. To aby lidem mohl v noci svítit. Brouček se z ničehož nic rozplakal a nebyl k utišení. A proto ho kmotříček popadl kolem pasu a posadil ho do klobouku. Brouček v tu chvíli plakat přestal a zářil radostí. Kmotříček s ním létal okolo chaloupky tam a zpět, dokud brouček neusnul.
Brouček rostl jako z vody a každý den tropil nějaké hlouposti, ačkoliv vždy večer tatínkovi sliboval, že se bude pilně učit létat a nebude zlobit maminku. Avšak když tatínek odletěl svítit lidem, brouček začal dovádět. Létal na hromadu dříví a potom dokonce i na střechu jejich chalupy.
V tom přišla beruška a brouček se začal vychloubat: „Já už umím létat a ty ne!“. Beruška se nenechala vyvést z míry a povídá: „Já létám jen výjimečně, a proto ničemu nevadí, když se to naučím později“. Najednou se otevřelo okénko chaloupky, beruška pozdravila broučkovu maminku a brouček se lekl a ze střechy spadl přímo na hromádku dříví, která v mžiku spadla. „Ty beruno hloupá! Kdybys mlčela, nespadl bych dolů!“ – křičel brouček na berušku, která se rozplakala a utekla.
Maminka broučkovi vynadala a poručila, aby letěl za beruškou a omluvil se jí. Brouček tak učinil a jak berušku našel, dokonce jí utrhl krásnou modrou kytičku, která na louce kvetla. Zvedl svoji zářící lucerničku a berušku zavedl domů.
Jakmile začalo svítat, přiletěl domů tatínek a od maminky se dozvěděl o všem, co brouček doma vyváděl. Stejně jako maminka, tak i tatínek broučkovi vysvětlil, že se nesmí vychloubat, urážet ostatní a už vůbec ne jim nadávat. Brouček si vzal tyto rady k srdci a ulehl do svých krásných bílých peřinek. Už se nemohl dočkat další krásné noci.
