Byl jednou jeden les, i když on to nebyl jen tak obyčejný les – byl kouzelný. Žila v něm zvířátka spolu s dobrou vílou. Dobrá víla Linda dohlížela na les a na zvířátka v něm. Ale jednou se do lesa dostal neznámý muž. Byl to zlý kouzelník Cyprián. Chtěl získat Lindina kouzla. Linda se proto musela skrýt!
Cyprián začal zvířátkům vládnout. Les zesmutněl a také zvířátka v něm. Víla Linda, která se ukrývala v zakázané části lesa, si řekla dost! Rozhodla se, že najde velkou čarodějnici Šeherezádu a optá se jí, jak se dá čaroděj porazit. Linda si pobalila, co by mohla potřebovat, a vydala se na cestu. Potom podle mapy musela jít přes Horu nehoru, Zelené bažiny až na Stříbrnou horu. Linda šla dlouho, až došla k Hoře nehoře.
Hora nehora byla známá tím, že se v ní ukrývaly různé nástrahy. Jak Linda šla horou, došla na malou mýtinku. Linda si řekla, že tam si odpočine. Vyndala si z batůžku jídlo a začala jíst. Jak tak jedla, všimla si zvláštních stínů. Za pár vteřin na to na ni jeden ze stínů zaútočil. Linda se vzpamatovala a řekla kouzlo, stíny rázem zmizely. Linda se tedy vydala dál. Ani se nenadála a byla z Hory nehory pryč. Rozhodla se, že přenocuje na louce.
Ráno, když se probudila, u ní ležel velký jelen. Linda se lekla, ale všimla si, že je zraněný. Tak se rozhodla, že ho ošetří. Ránu mu důkladně vyčistila a obvázala. Když se jelen probral, Linda zjistila, že jelen umí mluvit. Jelen jí řekl, že zná kratší cestu k čarodějnici Šeherezádě. Linda jelenovi vysedla na záda a už se vezla k čarodějnici. Když tam konečně dorazili, Linda jelenovi poděkovala za svezení a vstoupila do nádherného zámku.
Čarodějnice Šeherezáda ji čekala v první komnatě, jako kdyby věděla, že přijde. Linda se čarodějnice zeptala na kouzlo k poražení Cypriána. Čarodějnice jí kouzlo řekla a půjčila létající koště, aby se Linda mohla co nejdříve vrátit domů.
Když se Linda dostala domů, tak se rovnou postavila před Cypriána a ten na Lindu seslal velmi silné kouzlo. Linda ale použila kouzlo od čarodějnice Šeherezády a Cypriána porazila. Do lesa se navrátil zase mír a klid a všechna zvířátka i celý les byli zase šťastní! Konec!
Bohužel se mi moc nelíbila
Nápad nebyl špatný. Hrozně mě irituje opakování vlastních jmen, tam kde se dá použít souvětí, jsou zase jednoduché věty začínající: „Linda, Linda, Linda, Jelen.“
To nevyužití potenciálu Hory nehory j, jako úplně nezajímavý konec je už jen shrnutí toho, že by se to dalo udělat mnohem lépe.
Dobrý večer, mně pohádka přišla spíš jako čtenářský deník z nějaké knihy. Moc se nám nelíbila
Souhlasím.
Nápad hezky, ale styl psaní naprosto příšerný… bohužel to zkazilo celý dojem z pohádky.
A telport ten mě dostal! To bylo úplně mimo. 😀
Je to krásný. Moc ráda to čtu moji sestře a vždycky se u toho směje. Text dává smysl jenom ty jména se furt opakují. 😀❤️
Po přečtení pohádky před spaním děti vzkazují,že pohádka je moc hezká,dobře se poslouchala.To vzkazuje Emily a Teodorek
Tak tohle byla úplně divná pohádka .
Dobrý den, dětem se pohádka docela líbila, ale styl psaní je velmi předvídatelný a jednoduchý. Teleport bych v české pohádce opravdu neužila.
Wow dobrá pohadka… Ale to psaní je špatný, ale překvapilo mě ten „teleport“ podle mně to tam nepatří
No, přesně. Když to budu číst dětem ve školce, o teleportaci, zkazím tím celou pohádku. A to opakování jednoho slova ve třech větách, zkus se nad tím zamyslet a napiš to zniva. Jinak to nemá smysl.
Nápad to byl hezký, ale chtělo by to ještě zapracovat na stylu vyprávění a slovosledu, hrozně špatně se to četlo i kvuli neustále opakujícím se slovům .
No jo, tak teleportaci už jsem vyhodilo. 🙂