Čert a Káča

Kdesi kdysi žilo děvče, které se jmenovalo Káča. Byla to holka upovídaná a někdy také hubatá. A navíc byla také velice ošklivá. Velký nos a uši, pihatá tvář a velké břicho. To byla Káča. Celá ves si o ní povídala. Každý týden chodila Káča k muzice a velmi si přála, aby si mohla zatancovat s nějakým mládencem. Avšak všem byla jen pro smích a nikdo ji k tanci nevyzval.

Jednou ale k muzice přišel fešný myslivec v zelené kamizolce, který se na ni nejprve usmíval a poté ji dokonce vyzval k tanci. Káča měla velkou radost, že si jí po tolika letech konečně někdo všiml. Tancovali spolu až dlouho do noci. „Musím už jít domů“, sdělila mu Káča. Myslivec jí nabídl, že ji velmi rád doprovodí. Avšak když se vzdálili od ostatních lidí, z myslivce se začalo kouřit. Káča nevěděla, co se děje. Myslivec se začal měnit v čerta. Najednou mu z hlavy vyrostly rohy, místo bot se objevila dvě kopyta a zezadu mu visel ocas.

Než se čert stačil představit pravým jménem, Káča seděla na jeho zádech a pobízela ho, aby ji vzal s sebou do pekla. Hrozně ráda by se tam totiž podívala. Čert takovou reakci vůbec nečekal, ale nakonec byl rád, že s ním jde dobrovolně. Rázem byli v pekle, kde čert Káču vyzval, aby slezla z jeho zad. Ta ale dostala velký strach, protože se jí v pekle vůbec nelíbilo a najednou začala litovat, že si přála se sem podívat. „Slezu, až mě odneseš zpátky do mé vesnice“, křičela Káča. Čert se tedy vydal zpět na cestu k vesnici, a to s Káčou na zádech.

Na jedné pastvině zahlédli pasáčka, který krásně pískal na píšťalku. Čert ho požádal, jestli by mu pomohl sundat Káču z jeho zad. Pasáček souhlasil. Jakmile Káča pasáčka spatřila, ihned se do něj zamilovala. Pasáček se usmál, protože se mu Káča velmi líbila. Navíc si o ní také myslel, že je velmi statečná, když se nebojí čerta. „Jmenuji se Káča“, představila se. Čert se jen chytl za hlavu a byl rád, že vše takhle dopadlo, protože omylem sebral do pekla Káču, a to místo Dory. Posel z pekla byl neuvěřitelně šťastný, že se Káči zbavil a vydal se na cestu, jejímž cílem bylo sebrat do pekla tu opravdovou hříšnici – sousedovic Doru.