Padla lžička do hrčníčka,
udělala cvrňk!
Na koho to slovo padne,
ten udělá frňk!
Padla lžička do hrčníčka,
udělala cvrňk!
Na koho to slovo padne,
ten udělá frňk!
Jedna, dvě,
Honza jde.
Jedna, dvě, tři,
pes ho větří.
Jedna, dvě, tři, čtyři,
kampak si to míří?
Jedna, dvě, tři, čtyři, pět,
běží domů na oběd.
Leze ráček po potoce,
leze ráček po řece,
leze zpátky, nohy krátký,
a přece nám uteče.
Vařila myšička kašičku,
na zeleném rendlíčku.
Tomu dala, tomu víc,
tomu málo, tomu nic.
A ten maličký
utíkal, utíkal do komůrky,
a tam se napapal.
Vlaštovičko, leť,
už je na tě čas.
Listí žloutne, poletuje,
po strništích vítr duje,
bude brzo mráz.
Dupy, dupy, dub!
Ovci bolí zub.
Vlk už doma ordinuje,
právě zkouší, který to je.
Mám zelenou barvičku,
tou nakreslím travičku.
Na topole nad jezerem
seděl vodník podvečerem:
„Sviť, měsíčku, sviť,
ať mi šije niť.
Zemřela matka a do hrobu dána,
siroty po ní zůstaly;
i přicházely každičkého rána
a matičku svou hledaly.
Okolo lesa pole lán,
hoj jede, jede z lesa pán,
na vraném bujném jede koni,
vesele podkovičky zvoní,
jede sám a sám.
Hej, ovečky, nesyty,
kam jste se to zatoulaly?
Že vy smíte do žita,
koho jste se ptaly,
koho a kterého
hospodáře řádného?
V letní noci, při měsíčku
žáby hrají na honičku.
Přidejte se k nám na facebooku!
Lajkujte, sdílejte! Čím víc bude Pohádkozem známá, tím více pohádek tu bude! 🙂
Za vlády vojvody Čecha byl všude řád a kázeň. Po je smrti nastaly svary a spory. Starší z rodu se sešli u mohyly Čecha a rozhodli se vyhledat nového vojvodu. Poslali pro Lecha.
Pokračovat ve čtení →Za Tatrami se rozkládala při řece Visle původní slovanská země. V ní žilo mnoho různých rodů, které mezi sebou válčili. V ten čas se dva bratři, vojvodové Čech a Lech rozhodli, že tuto znesvářenou zemi opustí.
Pokračovat ve čtení →