Kolo kolo mlýnský,
za čtyři rýnský,
kolo se nám polámalo,
mnoho škody nadělalo,
udělalo bác!
Kolo kolo mlýnský
Zubaté Strašidlo
Ententýky, dva špalíky
Ententýky, dva špalíky,
čert vyletěl z elektriky,
bez klobouku, bos,
narazil si nos!
Kovej, kovej, kovaříčku
Dítěti se vezme nožička do ruky a pěstí se na patičku zlehka potlouká, a přitom se říká:
Kovej, kovej, kovaříčku,
okovej mi mou nožičku,
okovej mi obě,
zaplatím já tobě.
Hou, hou, krávy jdou
Hou, hou, krávy jdou,
nesou mlíko pod vodou,
nesou mlíka půl žejdlíka.
Mikulášský zázrak
Byl chladný zimní večer, kdy stařičký Mikuláš seděl u svého vyhřátého krbu a sledoval, jak venku poletují bělostné vločky. Také vzpomínal na časy, kdy téměř všechny děti byly hodné a jen zřídkakdy se stávalo, že maminku s tatínkem trošku pozlobily. Nyní Mikuláš společně s čertem a andělem nosí více uhlí než dárků a dobrot, protože děti vymýšlí o mnoho více lumpáren. Moc si přál, aby bylo letos vše tak jako dříve a rozdal s andělem a čertem mnoho dárečků.
Pokračovat ve čtení →Eliška a kouzelný batůžek
V jedné hezké vile na okraji města již 10 let žila malá holčička, která se jmenovala Eliška. Eliška zrovna nechodila do školy, protože měla letní prázdniny. Jednoho prázdninového dne vyrazila do zahrady, která sousedila s jejich vilkou, jelikož tam časně ráno spatřila růžový třpytící se batůžek, jenž chtěla prozkoumat.
Pokračovat ve čtení →Jak Rumcajs zachránil pichlavé klubíčko
Uprostřed hlubokého a temného lesa nazývaného Řáholec, žil vousatý švec, který se jmenoval Rumcajs. Tento švec měl červený klobou a kalhoty a na nohou nosil černé nebo hnědé boty. Rumcajs bydlel v jeskyni společně se svojí krásnou ženou a maličkým čiperným synem Cipískem. Každý den spolu zažívali mnoho a mnoho dobrodružství.
Pokračovat ve čtení →O zlaté rybce
Na jednom opuštěném ostrově uprostřed moře žil jeden chudý rybář se svojí ženou. Bydleli v chaloupce, která byli již velmi stará. Každý den brzy ráno rybář vyplouval na moře ve své malé loďce, aby nachytal nějaké ryby k obědu.
Pokračovat ve čtení →Jak krteček poznal krále zvířat
Hluboko, ale opravdu hluboko pod zemí přespával malý a velice roztomilý krteček, který se každé ráno vyhrabával na zem, kde také zažíval nejrůznější dobrodružství.
Pokračovat ve čtení →O Zubatém strašidle
Na jednom starém hradě žila už několik tisíc let 2 strašidla – bílá paní a bezhlavý rytíř, kterým se narodilo malé strašidýlko, které bylo celé bílé vyjma očí a pusinky. Nebylo ničím výjimečné, tak mu rodiče říkali jednoduše Strašidlo. Domnívali se, že až vyroste, bude velmi strašidelné a pomůže jim se strašením návštěvníků hradu.
Pokračovat ve čtení →Jak pejsek s kočičkou pekli dort
(zkrácená verze, v původním znění najdete zde)
U malého krásně čistého potůčku stál ještě krásnější domeček a v tom domečku bydlel pejsek s kočičkou. Pejsek s kočičkou se měli moc rádi a bydleli spolu už spoustu let.
Pokračovat ve čtení →O Otesánkovi
Za devatero řekami, devatero horami a devatero lesy stála malá dřevěná chaloupka, ve které žil statný dřevorubec se svojí ženou a měli se velice rádi. Jejím velkým společným přáním bylo mít syna, avšak oba měli velké obavy, zda by ho zvládli slušně vychovat a dát mu vše, co by potřeboval.
Pokračovat ve čtení →Vlaštovičky čiřikají
Vlaštovičky čiřikají,
o čempak si povídají?
Jedna se ptá: „Už je čas?“
A ta druhá: „Kde je sraz?“
A co zašuměla bříza:
„Máte letenky a víza do Egypta, na Krétu?“
Tady už je vlaštovičky,
tady už je po létu.
Bude zima, bude mráz
Bude zima, bude mráz,
kam se ptáčku, kam schováš?
Schovám se já pod mezu,
až přestane, vylezu.
O Zlatovlásce
Je to už velmi dávno, kdy v jednom velkém království, žila princezna, která se jmenovala Zlatovláska. Proč se jí říkalo zrovna Zlatovláska? Tato malá princeznička měla krásné dlouhé zlaté vlásky, které zářily na míle a míle daleko. Díky jejím krásným vlasům znal Zlatovlásku každý člověk z širokého okolí.
Pokračovat ve čtení →