Povídám povídám pohádku.
Povídám, chceš slyšet pohádku?
Povídám, povídám pohádku, 2. verze
Zubaté Strašidlo
Na zem padá suché listí
Na zem padá suché listí,
stromy půjdou brzy spát.
Každý proto snadno zjistí,
že už je tu listopad.
Hajej, hajinkej!
Hajej, hajinkej!
Máma bude kolébat,
Andělíček s tebou spát,
Pán Bůh ti dá krásný sen,
Honzíčku můj, spinkej jen.
Halí, belí
Halí, belí, koně v zelí
a hříbátka v petrželi,
Halí, belí, kočka v zelí,
a pes v koši, on ji straší;
kočička se polekala,
ven okénkem utíkala.
Toto je paleček
Toto je paleček,
ten je jak váleček,
tento trhá švestky,
ten vybírá pecky,
tento žaluje mamince.
Hajej, dítě, kolébu tě
Hajej, dítě, kolébu tě,
až mi usneš, odnesu tě
do zahrádky na karlátky,
do doliny na maliny.
Leze ježek, leze v lese
Leze ježek, leze v lese,
náklad ani neunese.
Do listí se zahrabal,
stočil se a spal a spal.
Brum brum medvěd bručí
Brum brum medvěd bručí,
bzum bzum čmelák bzučí.
Bé bé ovce bečí,
méé méé koza mečí.
Ptáče na útěku
Žilo bylo jednou jedno malé ptáče, které toužilo objevovat svět. Jeho maminka mu však zakazovala opustit hnízdo, protože ještě neumělo létat. Ptáče se na ni za to zlobilo a hledalo důvody, proč hnízdo opustit. Jednou se rozhodlo zkusit štěstí u moudré sovy, bylo přesvědčené, že ta mu dá určitě za pravdu a řekne, ať se vydá do světa. Ke svému zklamání však zjistilo, že ani moudrá sova s opuštěním hnízda nesouhlasí, dokud se ptáče nenaučí létat.
Pokračovat ve čtení →Otloukej se, píšťaličko
Otloukej se, píšťaličko,
otloukej se, otloukej.
Nebudeš-li otloukati,
budu na tě žalovati
knížeti pánu,
a on ti dá ránu,
až odletíš ke zlatému džbánu.
Chytrý uhlíř
Jeden uhlíř šel do lesa pálit uhlí a potkal medvěda s divokým prasetem. Medvěd praví uhlířovi: „Milý uhlíři, nedá se nic dělat, mám hlad, musím tě sníst.“
Pokračovat ve čtení →Zpětná vazba
Nepohádka (Info pro čtenáře Pohádkozemě).
Pokračovat ve čtení →Cvrčci muzikanti
Na políčku v ječmeni
od božího jara k létu
slyšet bylo jejich hraní
na vrzavém klarinetu.
Koulela se ze dvora
Koulela se ze dvora
takhle velká brambora.
Neviděla, neslyšela,
že už padá závora.
Kam koukáš, ty závoro?
Na tebe, ty bramboro!
Kdyby tudy projel vlak,
byl by z tebe bramborák.
Haj, husičky, haj
Haj, husičky, haj,
pod zelený háj!
Haj, husičky popelaté,
máte pírka všecky zlaté,
Haj, husičky, haj,
pod zelený háj.
